Možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Řešili to vědci v Brně, kde se sešlo čtyři sta oborníků z celého světa na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle mnohých se lidstvo bez geneticky upravených plodin neobejde. Řekla to mluvčí konference Tereza Fojtová.
Podle Fojtové znásobila klimatická změna nároky na světové zemědělství. Podle rostlinného genetika Jaroslava Doležela jiná cesta než geneticky upravené potraviny ani není, jinak se Evropa stane muzeem zemědělství. Růst světové populace si totiž vyžaduje zvyšování produkce potravin, přitom je pěstování zemědělských plodin ohroženo.
„Pro zajištění dostatku potravin bude třeba využít všech možností, které máme k dispozici, a jednou z nich je pěstování plodin přizpůsobených novým podmínkám. To ale vyžaduje odrůdy s novými vlastnostmi, které lze jen obtížně získat pomocí klasického šlechtění," uvedl Doležel, který působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. V rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR také koordinuje program Potraviny pro budoucnost.
Zmínil nové techniky šlechtění. „Klíčovým nástrojem je modifikace dědičné informace. Naštěstí dnes máme k dispozici metody pro editování genomu, které umožňují přesně měnit strukturu molekuly DNA," řekl Doležel. Nové techniky umožňují zlepšování současných odrůd a nabízí možnost z planých předchůdců opět získat kulturní plodiny, ale s vlastnostmi, které současné plodiny nemají. Je také reálné domestikovat plané rostliny, které snášejí sucho či zasolenou půdu a které člověk dosud nepěstoval. „Používání geneticky upravených rostlin ale brání legislativa, což se týká i Evropské unie," poznamenala Fojtová.
Situace se ale mění. „Je už na čase, protože rychlým tempem přibývá zemí, kde není pěstování nových odrůd získaných editací genomu regulováno, a hrozilo, že se Evropa stane muzeem zemědělství. Geneticky modifikované plodiny se dnes už pěstují ve 29 zemích světa a na téměř osmině celosvětově obdělávané půdy," informoval Doležel.
Nová legislativa by měla být schválena během příštího roku. „Bez genetických modifikací se zkrátka neobejdeme. Pěstování plodin s modifikovaným genomem a odolných vůči chorobám a škůdcům umožní dramaticky snížit zátěž životního prostředí pesticidy a bude jedním z klíčových opatření vedoucích k udržitelnému zemědělství. Pokud budeme moci také omezit hnojení průmyslovými hnojivy, bude podle mého přesvědčení možné označovat jako biopotraviny všechny potraviny získané z takových odrůd," dodal Doležel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Mám taky jeden nápad - co rajčata tisknout v 3D tiskárně - odpad by byl taky zvlíštní.....Myslím si osobně, že když někdo bude geneticky upravovat potraviny, tak se zapomíná na nárust RAKOVINY..........
