středa 27. října 2021 Šarlota / Zoe

S nepřizpůsobivými boj nevzdáme, hlásí Znojmo po rozhodnutí Ústavního soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který tento týden zrušil část zákona o bezdoplatkových zónách, nadzvedlo ze židle představitele mnohých měst v Česku. Silná kritika se ozývá také z jihomoravského Znojmo, jež chtělo sporné opatření zavést v historickém jádru. Město totiž trápí příliv romských rodin ze Slovenska i České republiky, které přispívají k vyšší kriminalitě.

V poklidném městě na jihu Moravy se zvedlo napětí v posledních měsících. Do Znojma se totiž přestěhovalo několik romských rodin ze Slovenska či severu Čech, které mají podle místních na svědomí mnohé přestupky. Nejčastěji jde o znečišťování veřejného prostranství nebo fyzické napadení osob, o čemž jsme informaci už dříve

Radnice chtěla situaci řešit vyhlášením bezdoplatkové zóny, jíž využívají mnohá česká a moravská města. Kontroverzní nástroj míří proti spekulantům, kteří zneužívají sociální systém doplatků na bydlení. V praxi to funguje například tak, že podnikavci od úřadu práce dostanou za ubytování nového nájemníka, zpravidla pobírajícího sociální dávky, doplatek na bydlení. Následně už nemají příliš zájem o to, jak se noví obyvatelé v bytě a domě chovají.

Radnice rozhodnutí kritizují 

Nyní ale bezdoplatkové zóny narazily u Ústavního soudu, jenž v úterý vyhověl po čtyřech letech zkoumání návrhu skupiny 17 senátorů. Podle argumentace ÚS bezdoplatkové zóny zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Jenže s verdiktem soudu se ve Znojmě rozhodně neztotožňují.

Vnímám to jako výhru obchodníků s chudobou a prohru občanů. Rozumím rozhodnutí Ústavního soudu, proč některé věci zrušil. Na druhou stranou jsem navštívil asi pět měst v České republice, kde mi řekli to samé – bezdoplatkové zóny nejsou vše spásné řešení, ale je to něco, co rozhodně funguje a co můžeme jako obce z legislativních nástrojů použít,“ sdělil Drbně znojemský starosta Jakub Malačka (nez.), podle nějž nyní samosprávy budou tlačit na poslance, aby přišli s novým řešením.

Argumentaci šéfa znojemské radnice podpořili i zástupci dalších měst. Kritika proti rozhodnutí se ozývá například od přerovského primátora Petra Měřínského (ANO), šéfa Třebíče Pavla Pacala (Pro Třebíč) nebo kyjovského starosty Františka Lukla (STAN), který je předseda Svazu měst a obcí ČR.

Mrzí nás, že tuto problematiku řešil Ústavní soud čtyři roky a samotný nález je platný dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obcím není dán prostor k jinému systémovému řešení. Toto opatření využívaly obce jako krajní možnost v boji proti vzniku novodobých ghett, v boji s obchodem s chudobou, v boji s nárůstem kriminality,“ uvedl Lukl.

Boj nevzdáme

Ve Znojmě i přes zrušení bezdoplatkových zón boj s lidmi, kteří se hůře adaptují na zdejší sociální prostředí, nevzdávají. Do čela městské policie usedl nedávno nový ředitel Petr Hladký, jehož důležitým úkolem má být podle radnice dodržování veřejného pořádku. V problémových lokalitách se proto zvýšil počet hlídek, chystá se rozšíření kamerového systému a dále se budou sbírat informace o přestupcích prostřednictvím anonymního dotazníků, který funguje téměř dva měsíce.

Je zatím krátká doba, abychom opatření vyhodnotili. Některé případy jsou závažné, které jsme předaly i policii, jiné méně. Budeme v tom ale pokračovat dál,“ popsal Malačka.

Nový „bič“ v rukou obcí

Obcím se nyní navíc dostane do rukou nová legislativa, tzv. zákon třikrát a dost, který už schválil Senát. Ten umožňuje lidem, kteří spáchají třikrát po sobě vážné přestupky jako krádež či násilí, strhnout pokutu z dávek v hmotné nouzi. 

Nechceme dál přihlížet tomu, že někteří lidé si udělali živobytí z čerpání dávek, a přitom se za solidaritu svému okolí odvděčují opakovaným pácháním vážných přestupků,“ uvedl jeden z iniciátorů zákonu, místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS).

Podle znojemské starosty se jedná o nástroj, který je v mnohých ohledech ještě radikálnější než bezdoplatkové zóny. Tvrdí, že jej město nebude zneužívat, ale zároveň se nebude bát opatření použít.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Barbora Drozdová

Štítky Znojmo, Kyjov, Bezdoplatkové zóny, ÚS, Nepřizpůsobiví

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Ivan Strakoš

Danou situaci velmi pěkně vystihuje anekdota: Malý Dežo přijde ze školy domů a požádá otce o pomoc s domácím úkolem. Máme vysvětlit pojmy solidarita a rasizmus. Otec praví "solidarita je to, že ti bílí chodí do práce, platí daně, abychom si mi mohi koupit to co chcem". Dežo na to "a nejsou proto ti bílí tak troch nas...?" Otec na to "ano, jsou, ale to už je právě ten rasizmus". Sám jsem přesvědčen, že zákony by měly platit pro všechny stejně. Sociální dávky (jakékoliv) by měly být vypláceny poze tři měsíce (každý z nás se může dostat do životních problémů) a dále pak už jen jako půjčka s určitým krytím pro návratnost. Pokud se do tří měsíců nevyhrabeš ze svých problémů, máš možnost polední polévky s krajícem chleba na náměstí a ostatní nutné životní potřeby jen na lístky, nebo ošacení z červeného kříže, samozřejmě na příděl. Nejsi schopen se postarat o své tři děti, tak půjdou do domova a ty na kastraci abys již další zátěž tomuto státu nemohl přivést. Spácháš přestupek, nebo nedej bože trestný čin, nepůjdeš do vězení, ale do pracovního tábora kde tě naučíme makat. Máme takové kvantum nevyužitých kasáren, proč by si z toho nemohli vybudovat pracovní tábor. Agentůry by zajišťovaly práci pro tyto lidi místo ukrajinců. Řešení je spousta, ale to by v parlamentu museli sedět ti, kterým jde o prosperitu státu a ne jen své vlastní kapsy.

úterý, 14. září 2021, 21:21

Jiří Malchar

Znojmo, Kyjov,Ústí, Karviná, Bohumín atd.atd.A pořád se jím jenom ubližuje!!????????

pátek, 3. září 2021, 16:58

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.