V koších Brňanů loni končila hotová jídla. Mezi odpadem se našly i kuriozity
Každý Brňan vyhodil za uplynulý rok do koše průměrně 33,3 kilogramů jídla. Vyplývá to z bádání brněnských odborníků, kteří se věnují podrobnému zkoumání množství potravinového odpadu. Kdyby obyvatelé Brna neplýtvali, ušetřila by průměrná domácnost až čtyřicet tisíc korun za rok.
Hotová jídla, nespotřebovaná zelenina i prošlé potraviny. V popelnicích Brňanů se pravidelně objevuje potravinový odpad, který již druhým rokem zkoumal tým odborníků z Mendelovy univerzity (MENDELU). Odpadové nádoby loni sice obsahovaly méně vyplýtvaného jídla, na množství se ale mimo jiné podepsala i epidemická situace, kvůli níž trávili lidé mnoho času doma. „Ačkoli by se dalo čekat, že když jsou lidé často doma, víc toho vyplýtvají, nebylo tomu tak. Zároveň totiž měli díky covidu více času věnovat se tomu, co mají v lednici,“ řekla vedoucí projektu MENDELU Lea Kubíčková.
Potravinový odpad se třídí a váží
Podle zaznamenaných dat vyhodili loni Brňané o jedenáct procent jídla méně než v předchozím období. Stále se však jedná o 33,3 kilogramu potravinového odpadu na člověka za rok. Do projektu zapojili výzkumníci devět set domácností, jejichž odpad již dva roky sledují a podrobně zkoumají. Nalezené potraviny, do nichž se nepočítají slupky, kosti ani skořápky, pak pracovníci společnosti Green Solution ve spolupráci s firmou Sako svážejí, třídí a váží.
Nejvíce Brňané vyhazují ovoce, zeleninu a pečivo.
Mezi zkoumaným odpadem objevili v loňském roce zaměstnanci Green Solution méně syrového masa a vajec, než tomu bylo o rok dříve. Zároveň se ale zvýšil počet vyhozených hotových jídel. „Zvlášť v zimním období lidé vyhazovali také mnoho plastových boxů na jídlo,“ popsal projektový manažer společnosti Michal Tenkrát. Na otázku, jakou nejneobvyklejší věc při analyzování odpadu zaměstnanci zaznamenali, měl jasnou odpověď. „Jednou jsme v odpadu narazili na dřevěnou nohu. Jindy najdeme vyhozené peníze či šperky,“ svěřil se Drbně.
Největší změnu v chování zaregistrovali výzkumníci u obyvatel sídlištních zástaveb, kteří loni do popelnic vyhodili téměř o sedmadvacet procent potravinového odpadu méně než roku předchozího. U ostatních dvou sledovaných skupin, mezi něž patří lidé z vilových a venkovských zástaveb, byl meziroční rozdíl v plýtvání zanedbatelný. „Možným vysvětlením je, že lidé na sídlištích nemají jako jediní možnost vyhazovat biologický odpad jinam než do černých popelnic. Na rozdíl od obyvatel venkovských domů nemohou zbytky ani zkrmit. A proto se u nich zlepšení situace projeví nejvýrazněji,“ ujasnila řešitelka projektu Lucie Veselá z MENDELU.
Domácnost může ušetřit až čtyřicet tisíc korun
Jedinečný projekt brněnské univerzity mapuje reálné množství potravinového odpadu a zároveň se pokouší ovlivnit, kolik jídla domácnosti vyhazují. Využívá k tomu kampaně, kterými se, ať už formou letáků, workshopů či příspěvků na sociálních sítích, snaží šířit povědomí o plýtvání jídlem. „Edukujeme například žáky prvního stupně, kteří jsou skupinou nejotevřenější změnám. Na dospělé lidi zase platí představení reálných čísel, kdy si uvědomí, kolik peněz mohli ušetřit,“ řekla Veselá. Průměrná jihomoravská domácnost, kterou podle Českého statistického úřadu tvoří 2,41 osob, může podle výzkumníků omezením plýtvání ušetřit až čtyřicet tisíc korun ročně.
A jak se naučit neplýtvat? Dle vědců z MENDELU je důležité správně nakupovat, pořídit jen potraviny, které domácnost doopravdy potřebuje a nepodléhat slevovým akcím. Zároveň by se měli lidé naučit jídlo správně skladovat tak, aby dlouho vydrželo a dbát na vaření beze zbytků. Zpracovat se totiž dají i slupky či zbylé pečivo. Pokud lidem zůstane doma více sezónního ovoce či zeleniny, mohou plody snadno zavařit nebo odnést do potravinové banky.
