Je nám líto, tady končíte, slyšeli před deseti let školáci, učitelé a pracovníci Střední zahradnické školy v Bohunicích od Jihomoravského kraje. Úřad tehdy rozhodl sloučit brněnské školské zařízení do pracoviště v Rajhradu. Po rozhodnutí pak vypukly boje o pozemky, kvůli kterým někdejší ráj květin či ovoce chátrá.
Danuši Felklové je pětašedesát let. V bohunické škole, jež měla více než stoletou tradici, strávila většinu života. V roce 1971 naslouchala výkladu kantorů coby studentka, aby následně v druhé polovině sedmdesátých let nastoupila jako zahradnice a učitelka odborných předmětů. Tehdy se ve škole, která sídlila v ulici Lány a komplexně se specializovala na zahradnickou problematiku, vzdělávalo více než 500 studentů ze všech koutů Československa, které učilo desítky pedagogů.
„Pamatuji si na svoje přijímačky. Ze 160 dětí vzali tenkrát asi jen třicet, ze kterých se vytvořila jedna třída. Tenkrát měla škola zvuk a hlásili se tam zájemci z celého Československa. Byly tady třeba obory jako vazač a aranžér, což nikde jinde nebylo. Spousta našich spolužáků tak bylo z Čech nebo ze Slovenska. Odpovídalo tomu také vybavení školy, které tehdy patřilo k nejlepším v republice,“ popisuje Felklová, která dodnes působí jako mistryně v rajhradské zahradnické škole.
Danuše Felklová učila na zahradnické škole v Bohunicích více než čtyřicet let
Po změně režimu nastal postupný úpadek vyhlášeného školského pracoviště. Podle Felklové obecně přestala společnost mít zájem o manuální práci a studenti se do řemesla zrovna nehrnuli. V souvislosti s transformací ekonomiky se najednou na českém trhu objevovaly stále častěji květiny z celého světa, a tak pěstitelům v Bohunicích ubylo zákazníků. Přitom pěstovali v Brně stovky druhů rostlin či květin, jimiž se zahradníci pravidelně pochlubili na výstavách pro širokou veřejnost nebo je nabízeli k prodeji.
Definitivní tečku za celým příběhem udělal v roce 2011 Jihomoravský kraj, když rozhodl o tom, že škola v Bohunicích zanikne a sloučí se do zařízení v Rajhradě, kam se tehdy přesouvala také střední odborná škola ze Želešic. Tehdejší vyhrocené a emotivní momenty si Felklová stále živě vybavuje.
„Prožili jsem tam nekrásnější roky života, tak jak jsme se asi mohli cítit? Něco se vám hroutí pod nohama a vy nevíte, co vás čeká. Najednou jsme museli přejít někam, kam jsme nechtěli a kde o nás ani nestáli. Spousta lidí navíc byla propuštěna. V Rajhradě jsme si museli pozici znovu vydobýt. Vybavuji si předávání posledního vysvědčení. Student dal kolegyni náhrdelník se srdíčkem, který jsme tam tenkrát schovali za tabuli. Bylo to symbolické, protože srdce jsme tam nechali všichni,“ vzpomíná pedagožka, kterou mrzí zejména to, jak celý areál dnes vypadá.
„Po těch letech už se na to dívám tak, že škola prostě už není. S tím nic neuděláme, i když jsme tenkrát protestovali, psali petice, ale stejně se nedalo nic dělat,“ říká smířlivě.
Škola byla založená v roce 1901 a sídlil v něm také Český pomologický ústav
Podobný osud jako bohunickou zahradnickou potkal i další středoškolská zařízení. Například k roku 2012 takhle zaniklo šestnáct jihomoravských škol, které se sloučily do jiných. Hlavní argument tehdejšího vedení kraje v čele s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) a jeho náměstkem Stanislavem Juránkem (KDU-ČSL), jenž zodpovídal za školskou oblast, byly klesající počty žáků a nedostatek peněz ve školství.
Jakmile budovy a skleníky vyklidili školáci, nastal souboj o nemovitosti, který se začal psát již mnohem dříve. V roce 2005 získal část pozemků v areálu spekulant Karel Wimětal, jenž se přihlásil ke stavebnímu úřadu jako nástupce restituenta, čímž získal do vlastnictví téměř pěti hektarové území. V současnosti vlastní půdu společnost Arepa Invest, v níž je jednatelem Lukáš Wimětal. I to nakonec rozhodlo o tom, že se zvolilo stěhování bohunické školy do Rajhradu, a ne naopak. Následně se prodal zbytek pozemků, které od kraje skoupila za 40 milionů nejprve Vysoká škola Karla Engliše. Ta je vzápětí prodala soukromé firmě November Rain, jejímž nástupcem se v roce 2018 stala společnost BRODLAND z Prahy.
„Nastala tak situace, že se areál dostal do rukou lidí, kteří usilují o maximální ekonomické zužitkování,“ vysvětluje bohunický zastupitel Robert Kotzian (Brno plus), jenž byl v minulosti v městské části starosta nebo působil jako náměstek brněnského primátora. Podle Kotziana byl celý obchod tehdy ze strany kraje nestandardní.
Škola nefunguje od roku 2011, kdy se přesunula do Rajhradu
Jedinou částí po střední škole, která má své využití, je historická budova Dušana Jurkoviče. Ve vlastnictví má architektonicky hodnotnou stavbu Brno, jež nemovitost pronajímá specializované škole Montessori. Majetek vlastněný soukromými podnikateli však chátrá. Jedná se například o skleníky či novější budovy školy. Důvodem stavu je zejména platná verze územního plánu. Dokument definuje území tak, že je určené pro školství a zemědělství. Nastavená kritéria tak prozatím neumožňují masivní výstavbu, která v Bohunicích vyvolává velké vášně.
„Soukromí investoři by rádi vybudovali zřejmě byty. Městská část proti tomuto záměru bojuje, protože by se zvýšil dopravní nápor, který by už lokalita nemohla unést. Snažíme se zkrátka zkorigovat výstavbu, jak se dá, i když nám pozemky nepatří,“ uvádí bohunický starosta Antonín Crha (KDU-ČSL), podle nějž se už delší dobu žádná jednání se současnými vlastníky nekonají.
Současné majetkové poměry v lokalitě. Zpracované podle informací ze Státní správy zeměměřictví a katastru
Otázka dalšího postupu se diskutuje několik let. Návrhy na možné odšpuntování výstavby zbrzdily petice či nesouhlasná stanoviska veřejnosti. Naposledy rozvoj lokality vymezovala územní studie z roku 2017, nakonec ale navrhovaná podoba neprošla ve veřejném projednání. S velkým napětím proto v Bohunicích čekají na nový územní plán, který dokončuje Kancelář architekta města Brna (KAM). Architekti představili zatím pracovní verzi dokumentu.
„Územní plán vymezuje část areálu bývalé zahradnické školy do plochy veřejné vybavenosti. V části navrhuje novou komunikační síť s plochou smíšenou obytnou a východní část je ponechána v ploše zemědělské s rezervou určenou pro bydlení,“ říká vedoucí týmu územního plánování Lenka Havlíčková z KAM.
V památkově chráněná budova patří Brnu a sídlí v ní škola, která tak navazuje na tradici vzdělávání v Bohunicích
Podle současného i bývalého šéfa bohunické radnice ale současná upravená verze územního plánu v praxi znamená jen odklad konečného rozhodnutí, jelikož nechává otázku budoucí výstavby otevřenou. „Nový územní plán řeší v podstatě jen třetinu území. Západní a východní část dává do tzv. rezervy, což znamená, že se tam ještě stavět nebude. Bude se tím muset zabývat příští politická reprezentace,“ myslí si Crha.
Opoziční zastupitel Kotzian ale upozorňuje, že problém může nastat i v případě, že plochy zůstanou nakonec určené ke školství. Právě takto je definuje plán z roku 1994, který zohledňoval tehdejší stav. „V praxi to může znamenat například výstavbu vysokoškolských kolejí, což jsou dnes zpravidla malometrážní byty. V takovém případě by ale stavební úřad požadoval dopravní obsluhu. K tomu připočteme, že většina studentů má dnes auta. Obávám se, že areál nečeká nic příjemného, co by se dalo nazvat důstojným pokračováním historie zahradnické školy,“ domnívá se Kotzian.
Vandalství a chátrání, takový je stav interiéru učeben v budově tzv. nové zástavby
Foto Archiv Bohunice, , ,
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
