Z Vysokého učení technického v Brně (VUT) vzešel malý bezpilotní letoun, který je uzpůsobený pro potřeby monitorování výskytu invazních druhů rostlin. Letadlo je výsledkem dlouholeté spolupráce s Botanickým ústavem Akademie věd v Průhonicích a má usnadnit mapování nepůvodních druhů, jako je například nebezpečný bolševník.
Druhy rostlin, které se na území Česka dostaly z různých koutů světa, způsobují v naší přírodě problémy. Ať už jde o bolševník, který pochází z horských svahů Západního Kavkazu, kanadský zlatobýl, pajasan z Číny nebo křídlatku z Japonska. Právě s bolševníkem se Evropa potýká už od druhé světové války, kdy se začal nekontrolovaně šířit. Náklady na jeho likvidaci jsou vysoké, Karlovarský kraj do boje s touto rostlinou v letech 2013 až 2015 investoval přes 80 milionů korun.
K boji s invazivními druhy využívají odborníci moderní technologie. „Během spolupráce jsme vyvinuli první bezpilotní letadlo optimalizované přímo pro toto použití. Teď pokračujeme s navazujícím projektem: botanici se zaměřili na další druhy, které je složitější detekovat, a já se věnuji zdokonalení letadla, aby mapování poskytovalo ještě přesnější výsledky,“ řekl Petr Dvořák z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT.
Petr Dvořák z Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT.
Nový letoun má lepší kameru i přesnější navigační systém. Oproti klasickému snímkování pomocí pilotovaného letadla má hned několik výhod. „Zejména je to větší operativnost a nižší cena. Když nastane vegetační období nějaké rostliny, potřebují botanici zmapovat prostor ihned, nemohou čekat na celonárodní snímkování, které se navíc opakuje jen jednou za několik let,“ vysvětlil Dvořák. Kromě ceny fotografií z letounu je přínosem také snímkování z menší výšky.
Ze získaných dat se zpracovávají letecké mapy s přesnými souřadnicemi, které využívají odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Ti na ně použijí klasifikační algoritmy za účelem rozeznávání jednotlivých druhů rostlin. Mezi ně patří i algoritmy strojového učení, které usnadňují práci s detailními daty z bezpilotních prostředků.
„V rámci projektů jsme již připravili postupy pro pět invazních druhů a studujeme také průběh invaze na dlouhodobě sledovaných plochách, například na řece Bečvě již od roku 2014. Spolupracujeme například s Agenturou ochrany přírody a krajiny, ministerstvem životního prostředí a správami národních parků, stejně jako s dalšími správci krajiny, například Karlovarským krajem,“ řekla hlavní řešitelka projektu z Botanického ústavu Akademie věd ČR Jana Müllerová.
Foto Jan Prokopius
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
