Jindra Španihelová se v zemědělství a mezi zvířaty pohybuje už od studií. Kromě práce v plemenářské inspekci si našla před pěti lety nový koníček a chová včely. Na začátku absolvovala kurz a teď včelaří se čtyřmi úly. Své poznatky sdílí v kanceláři se svým vedoucím, také včelařem Václavem Ševcem.
Jindra Španihelová se ke včelaření dostala v roce 2016. Tehdy ji inspirovali kolegové z veterinární univerzity, kteří si pořizovali úly, přestože jejich povolání nemělo se zemědělstvím nic společného. Nyní má sama úly čtyři a už se připravuje na sezónu prvního medu. Její kolega a nadřízený Václav Švec zato včelaří už odedávna. Včely zdělil po svém otci a v současnosti se stará o pět úlů, které mu v dobrém roce vynesou až metrák medu.
Včelí med vytáčí několikrát do roka. Začíná se v květnu a končí na konci července nebo v půlce srpna. Konec závisí také na počasí. „Teď už pomalu nakvétá řepka, musela jsem rychle nachystat včelám medníky,“ říká Španihelová. Když je řepka v květu, stáčí sladkou dobrotu jednou za dva týdny. V mednících jsou plástve jen na med. Ve chvíli, kdy jsou plné a zralé, včely je zavíčkují a mohou se stáčet. Španihelová medníky vybere, pomocí speciální vidličky víčka z vosku odstraní a vloží do odstředivého medometu, z něhož vytéká hotová lepkavá pochoutka.
Každý rok je však úplně jiný. „Jeden rok jsem třeba neměl vůbec žádný med. Pokud nemají včely vhodné klimatické podmínky a dostatek květů, z úlu ani nevyletí,“ řekl Švec. Včely vylétávají až když je venku alespoň patnáct stupňů. Při nižších teplotách by mohly zkřehnout.
Krystalizace není na škodu. Spíše je to znakem kvality.
Podle Švece je zárukou dobrého medu nákup přímo od včelaře. Tam je zaručena kvalita a domácí původ. Zmiňuje různá zpracovaní, jako je například pastovaný med, který ale mezi lidmi nemá velkou oblibu. „Také jsem přemýšlela, že bych tvořila plástečkový med, u něhož se do krabiček vykrojí celé medové plástve,“ říká Španihelová. Ale problém vidí v tom, že se jí zbytky vosku, které se nesní nevrátí zpět, aby je mohla znovu zpracovat.
Jindra Španihelová odhaduje, že první med stočí už za dva týdny.
Podle sběru rozlišují včelaři med medovicový a květový. Květový odpovídá svému názvu a tvoří jej nektar květů. Medovicový, jinak také spadkový, obsahuje potom například šťávy nakousaných stromů nebo sladká tekutina, kterou vylučují mšice. Čím dál vzácnější komoditou je med lesní. „Včelaři z lesa mají snůšku horší. Tím, že je sucho tak stromy nemedují," doplnil Václav Švec. K nedostatku přispívá i kůrovec. Včely nemají kam pro nektar létat a mají nedostatek zásob.
Hlavním problémem včelařů jsou včelí choroby. Podle Státní veterinární správy a zimních vzorků z úlů je Jihomoravský kraj jedním z nejzasaženějších nemocí varroázou. Pod názvem se skrývá roztoč Varroa destructor, který parazituje na zavíčkovaných plodech ale i na dospělých včelách. Tím, že oslabuje včelstvo, jsou jedinci náchylnější k dalším nemocem, jako jsou bakterie nebo plísně a mohou zahynout. Ošetření včelstev se provádí vždy na podzim. Před zazimováním úlů se vykouří léčebným kouřem. Kromě zmíněného parazita je problémem i včelí mor, který se u nás na rozdíl od Spojených států neléčí. Celá včelstva potom musí být zničena, což je pro chovatele největší noční můra.
Včely paní Španihelové poletují v Říčanech u Brna, kde mají spousty příležitostí sběru nektaru a pylu. Sezóna začíná ve chvíli, kdy se po zimě trochu oteplí a objeví se první květy. Přestože je sama z menší obce, všímá, že o koníček mají stále více zájem také lidé z velkých měst. „Včelaření je poslední dobou módní záležitost. Pouští se do ní mladí lidé z města, protože chtějí mít u sebe kousek přírody,“ řekla Drbně Španihelová.
Včely z Říčan u Brna se po jaře konečně probudily.
Chválí také s jakou vervou se mladí lidé do včelaření pouštějí. „Jdou na to velmi profesionálně. Zjišťují si informace hlavně od odborníků a berou si z nich to nejlepší,“ dodává. Včely ve městě mají podle ní v posledních letech mnohem větší možnost sběru. „Jsou tu zahrádkářské oblasti, lípy, spousta lučních květin, na kruhových objezdech jsou vysázené levandule nebo třezalka,“ řekla. Pozor si však musí chovatelé dávat na elektromagnetické vlnění, které včely nesnáší dobře. Oba včelaři se doplňují v tom, že kolem včel sekají srpem nebo kosou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
