Přestože letos poměrně vydatně pršelo, houby téměř nerostou. Na jižní Moravě se objevuje jen několik druhů hub, a to nejvíce na zahradách. Hlavní sezóna však začíná až ke konci září. Mykologové doufají, že se do té doby situace zlepší.
Milovníci čerstvých hub si zatím jen tak nepochutnají. Houby na jižní Moravě totiž téměř nejsou. Není však jasné proč. Špatný vliv na ně mělo sucho v minulých dvou letech, letos však pršelo vydatně. „Samozřejmě se ten vliv pozná dlouhodobě. Letošní léto bylo normální, vedro je až od konce minulého týdne. Vody je od května dost, ale houby na to příliš nereagují. Zatím těžko říct, proč nerostou. Nemůžu potěšit houbaře,“ řekl mykolog Vladimír Antonín z poradny v Moravském zemském muzeu.
Několik druhů hub se v lesích objevuje. „Sem tam rostou nějaké druhy mykorhizních hub, to jsou třeba holubinky, dále lze najít muchomůrky růžovky, muchomůrky šedivky a některé druhy ryzců. Místy jsou i nějaké další, ale obecně jich je strašně málo,“ vyjmenoval mykolog. V některých tmavých lesích bylo méně slunečního svitu, takže tolik neprosušilo půdu. Houby se tak mohou vyskytnout alespoň podél cest nebo na pokraji lesů. Houbaři můžou zkusit štěstí i ve Ždánickém lese, přírodním parku Baba u Kuřimi, v Hádech v Líšni, Kohoutovicích nebo na severu Brna u Bystrce.
Největší šanci na nalezení hub mají teď lidé ale na vlastních zahradách. „Roste nám tam spousta hub, jako například pýchavky, hlívy, žampiony a další. Vždycky si děláme legraci, že jdeme na houby, když jdeme někam na zahradu,“ popsal student Jakub Matys. Na houby rád chodí i Tomáš Chvátal. „Těší mě houbaření s člověkem, který o tom nic neví, protože se pak cítím jako velký odborník. Největší radost mám z bedly, to se pak vždycky těším na řízky,“ odůvodnil. Právě nález bedel hlásí hrstka houbařů v okolí Domašova a Vysokých Popovic.
Přestože sucho dává houbám zabrat, větší teplo a změna klimatu určitý pozitivní vliv má. Houby z jižní Evropy se posouvají na sever, dříve vzácné teplomilné druhy jsou v lesích hojněji. „Zároveň je to nejen otázka oteplování, ale i toho, že se v 90. letech uskutečnilo odsíření elektráren. Zemědělci míň hnojí a znečištění půdy je tak daleko menší. Prostředí se opravdu zlepšilo,“ zhodnotil Antonín. Díky tomu se zvětšilo spektrum druhů, které se v Česku objevují. Odrůdy hub, které byly v místních lesích například v 50. letech a později vymizely, se teď znovu vrací zpátky.
Při pohybu v lese je potřeba pamatovat na několik pravidel. Nesmí se narušovat klid a ticho, kouřit nebo odhazovat doutnající předměty a jakékoliv odpadky. Přestože lze sbírat lesní plody a suchou klest ležící na zemi, nesmí se vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů ani sbírat semena lesních dřevin a jmelí.
„Pokud se do lesa vydáte se svým čtyřnohým mazlíčkem, měli byste ho mít neustále pod kontrolou. Zákon o myslivosti zakazuje volné pobíhání zvířat mimo vliv jejich majitele,“ varovala Eduarda Hekšová z organizace dTest. V případě porušení tohoto zákona může člověk dostat pokutu až do výše 30 tisíc korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
