V nové spalovně chce SAKO využívat vodní páru z procesu spalování

SAKO chce využívat vodní páru z procesu spalování

Brno je jedno ze čtyř měst v Česku, která provozují ZEVO, tedy zařízení na energetické využití odpadu. V nové spalovně chce SAKO využívat konceptu kondenzace vodních par pomocí kondenzátoru spalin.

Směsný komunální odpad obsahuje asi dvacet až čtyřicet procent vody z celkové hmotnosti odpadu. Právě tuto vodu, která se v procesu spalování přemění ve vodní páru a mnohdy odchází komínem do ovzduší, chce SAKO využívat. „Připravované zařízení vygeneruje za den provozu přibližně 170 tisíc litrů vody. Toto množství vody by pokrylo spotřebu vody 730 domácností. Vzhledem k aktuálním problémům se suchem hledáme cesty a inovace, vedoucí k nižší spotřebě vody,“ uvedl Filip Leder, předseda představenstva společnosti SAKO Brno.

Ne všechny jihomoravské obce chtějí spolupracovat

Dostavba bloku v SAKO je v souladu se strategií Brno 2050. Město dlouhodobě podporuje projekty využívající obnovitelné zdroje energie. „Našim cílem je energeticky šetrné a soběstačné město s vysokou kvalitou života, kde se bude dobře žít nám i našim dětem. Taková stavba se buduje na dalších 25 let provozu a osobně vnímám tuto realizaci jako důležitou součást naplňování dlouhodobého konceptu rozvoje města Brna,“ uvedl Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna.

Kapacita ZEVO SAKO bude navržena na produkci nerecyklovatelného odpadu Jihomoravského kraje. Ne všechny jihomoravské obce a subjekty do této chvíle projevily zájem o spolupráci. „Aktuálně volná kapacita rezervována i subjektům ze sousedních krajů. Aktivně jednáme o budoucí spolupráci se všemi producenty odpadu, abychom kapacitu třetího zdroje naplnili,“ dodal Leder.

Důležité je předcházet vzniku odpadu

Jak ukazuje záměr nové linky SAKO Brno, spalovny mohou využívat moderní technologie, aby zvýšily efektivitu zpracování odpadu a dále snižovaly zátěž na okolí. „Technologie je však jen jednou stranou mince. Trendy a ostatně i závazné požadavky odpadové legislativy směřují k důslednější recyklaci odpadu i předcházení jeho vzniku. Budování spaloven, byť technicky pokročilých, s nezajištěným a nejistým využitím předimenzované kapacity je velmi problematické a v důsledku ekonomicky i ekologicky nevýhodné, což potvrzují zkušenosti z jiných států,“ uvedl Vojtěch Vomáčka z Katedry práva životního prostředí a pozemkového práva Masarykovy univerzity.

To ostatně vyplývá i ze studie proveditelnosti, kterou si nechalo SAKO zpracovat. Jako možná hrozba je vnímáno to, že doposud nebyl přijat nový zákon o odpadech. Ten momentálně leží ve sněmovně. Definitivní hlasování o navržených pozměňovacích návrzích by mělo proběhnout v červenci v rámci třetího čtení.

Celkové investiční náklady výstavby nové spalovny jsou předpokládány ve výši 1,68 miliard korun a návratnost investice je šestnáct let. Nový kotel bude mít kapacitu 110 tisíc tun ročně, stejně jako dva stávající. Na financování projektu SAKO vyčlení zhruba 400 milionů korun ze svých zdrojů, zbylé finanční prostředky budou zajištěny dlouhodobým bankovním úvěrem.