České děti dostávají téměř nejvíce sexuálně laděných zpráv v Evropě. Hůř je na tom podle průzkumu EU Kids Online 2020 jen Vlámsko s 39 procenty. Výzkum uvádí i informace o kyberšikaně, kde jsme naštěstí vysokou příčku neobsadili. S dětmi by se o tomto fenoménu mělo více mluvit.
Čtyřiiatřicent procent dětí někdy dostalo sexuálně laděné zprávy. České děti jsou pod njvětším tlakem predátorů v celé Evropě. Větší procenta s prokázala jen ve Vlámsku, kde průzkum prokázal 39%. Nejméně jsou děti o těžovány v Itálii, kde se s podobnými zprávami dostalo do činění jen osm procent nezletilých.
Výzkum EU Kids Online 2020 zjišťoval v devatenácti zemích Evropské unie, jestli a jak často se mladí lidé pod 18 let setkali se secuálně laděnými zprrávami a mapoval tak negativní i pozitivní jevy, s nimiž se děti ve věku od 9 do 16 let na internetu setkávají. Podle odborníků je nejlepší dětem pobyt na internetu nezakazovat, ale jejich online život konzultovat a mluvit také o tom, jak se nežádoucímu obsahu bránt.
„Je třeba dodat, že takové zprávy mohou být chtěné i nechtěné. A že podobná forma komunikace je u mnoha dětí součástí jejich vývoje a dospívání. Zatímco dříve si zprávy vyměňovaly jinak, dnes to probíhá prostřednictvím technologií. To neznamená, že v tomto dospívající nemají být opatrní. Především je třeba odlišit komunikaci s neznámými lidmi a s kamarády či partnery – toto chování nemusí být nijak výjimečné nebo nutně špatné,“ uvedl pro rozhlas psycholog David Šmahel z Masarykovy univerzity, který je koordinátorem studie.
Velmi často se rodiče zaměřují pouze na negativní dopady internetu a online prostředí. Mnohem více by se však měli soustředit na pozitivní aspekty.
„To se bohužel projevuje i v tom, jak rodiče děti s ohledem na používání internetu vychovávají. Často uplatňují různé restrikce, které sice pomáhají zmírnit některá rizika, současně ale brání dětem rozvíjet vlastní digitální schopnosti. To je problém, hlavně pokud rodiče moc neuplatňují proaktivní přístup k výchově, tedy bavení se s dítětem o tom, co na internetu dělá, pomáháním s řešením různých situací online či podporou v jejich vzdělávání o tom, jak s internetem a technologiemi zacházet,“ říká jedna z autorek výzkumu Hana Macháčková, psycholožka z Fakulty sociálních studií MU.
Průzkum ukazuje i jiná čísla a informace o životech mladých lidí. S informacemi o sebepoškozování se podle výzkumu setkalo 18% Českých dětí, přičemž evropský průměr je 10. S nenávistnými zprávami, které cílí na určitou skupinu lidí nebo jednotlivce pak do styku přišlo hned 25% dotazovaných nezletilých. Tady dosahuje evropský průměr k 17 procentům. Vyšší výskyt nenávistných zpráv má pouze Polsko. I to je podle vědců argumentem pro vyšší pozornost ze strany škol, učitelů a tvůrců vzdělávacích politik.
Vědci zjišťovali i inrofmace o šikaně a jak moc se české děti cítí být oběťmi chování že strany třetí osoby na internetu. V tomto případě se naštěstí obavy o zvýšené výskyty šikany nepotvrdily, místo kyberšikany však děti často zažívají tyto pocity mimo online prostředí V běžném životě se s tímto problémem měsíčně potýká 10% dětí, zatímco v online prostředí 7%.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.