Dneškem si připomínáme výročí 77 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Úspěšná akce výsadkářů Gabčíka a Kubiše Operace Antropoid odstartovala nacistický teror, který měl za příčinu i vypálení obcí Lidice a Ležáky.
Dne 27. 5. 1942 se výsadkáři Operace Antropoid pustili do nebezpečné akce. Dlouho plánovaný atentát na prominentního nacistu Reinharda Heydricha, který měl na svědomí spousty nevinných lidských životů při organizování holokaustu, provedli v Praze – Libni Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Ti byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii.
Vysazení parašutistů provedla 138. výsadková peruť RAF. Gabčík s Kubišem tehdy seskočili poblíž Prahy, u hřbitova obce Nehvizdy. Desítky českých rodin, které výsadkářům nabídly pomoc, za svoji odbojovou činnost zaplatily životem.
Nacisté následně zahájili odvetné represivní akce, do nichž patřilo i vypálení obcí Ležáky a Lidice. Heydrichiáda následně pokračovala popravami mnoha nevinných lidí i hrdinů, kteří se do odboje přidali. Tento atentát měl velký vliv na vnímání Československa Spojenci za války i při obnově státu.
K výcviku na provedení atentátu byl s Jozefem Gabčíkem původně povolán Karel Svoboda. Ten byl však kvůli svému zranění nahrazen Janem Kubišem. Výcvik byl zahájen již v roce 1941 ve výcvikových školách a stanicích SOE ve Skotsku. V průběhu výcviku se operovalo s několika možnostmi, jak atentát provést. Do příprav se přidala i odbojová skupina Jindra, která sháněla informace a sháněla ubytování. Po atentátu byla tato skupina nacisty zlikvidována.
Původně se měl atentát odehrát v prostorách Heydrichova sídla, v zámku v Panenských Břežanech. Kvůli zvýšené ochraně protektora však byl plán změněn na techdejší Kirchmayerovu třídu v Praze, která se nachází poblíž dnešní Troje. Kvůli mostu musel Heydrichův řidič zpomalit, což Gabčíkovi s Kubišem usnadnilo střelbu na auto.
Po osmi dnech od atentátu, 4. června 1942, Heydrich zemřel v nemocnici Na Bulovce. Ihned po atentátu byl nařízen zákaz vycházení a na odbojáře byla vypsána odměna. Oba hrdinové padli v Boji v kostele svatých Cyrila a Metoděje 18. června 1942, který proběhl mezi příslušníky SS a gestapa a pěti dalšími československými parašutisty z výsadků Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin.
Atentát vyvolal ještě tvrdší nacistický teror, akce rozzuřila samotného Hitlera. Již 28. května zahájili nacisté popravy za schvalování atentátu a za tento údajný zločin bylo zavražděno 252 lidí. Odhaduje se, že v reakci na atentát, při tzv. (druhé) heydrichiádě, nacisté zabili dva tisíce lidí. Zároveň úspěšný atentát vzbudil ve světě pozitivní ohlas, díky kterému Britové 5. srpna 1942 odvolali Mnichovskou dohodu.
Na území České republiky však vznikaly další odbojové skupiny a dne 7. února 1945 se rozhodli vzít situaci do vlastních rukou i pětadvacetiletý Vladimír Blažka a jeho devatenáctiletý bratranec Alois Bauer. Ti si za cíl atentátu vybrali kapitána elitního oddílu SS Augusta Gölzera a akce dopadla také úspěšně. Oba byli za svůj čin popraveni na Kaunicových kolejích stejně jako spousta dalších odbojářů. O jejich hrdinném činu jsme psali v únoru, kdy od atentátu uběhlo 74 let.
