Jihomoravští veterináři loni provedli meziročně o čtvrtinu víc kontrol chovů takzvaných zájmových zvířat, převážně psů, na základě upozornění veřejnosti. Podle krajského ředitele Jaroslava Salavy mají mnozí stěžovatelé na chov na vesnici městská měřítka, většinou nenajdou veterináři problém. Často je podnět i důsledkem sousedských sporů. Naopak podle veterinářů na jižní Moravě nejsou problémy při chovu exotických zvířat či šelem.
Kontrol chovu domácích nehospodářských zvířat na základě něčího podnětu bylo loni 340, o 24 procent víc. „Podněty související s welfare, tedy pohodou zvířat, jdou v posledních letech nahoru strmě. Jedná se o věci, o kterých dřív na vesnici nikdo neuvažoval, že by byly v rozporu s pohodou zvířat. Ani deset procent podnětů není opodstatněných a často nakonec zjistíme jiný problém, než nám byl hlášený. Psi nemají vždy potřebná očkování," řekl Salava. Veterináři musejí na každý podnět sepsat stěžovateli odpověď.
Střet městského pohledu s vesnickým se často odehrává i u hospodářských zvířat. „U nich jde například o běžné znečištění. Když jsou na jaře ovce na pastvě a bahní se, stačí k podnětu, aby kolem jela rodina z města na kole," popsal vedoucí oddělení pohody zvířat Vít Čtvrtníček.
Zjistí-li veterináři problém, jedná se u psů obvykle o dlouhodobý pobyt na vodítku bez dostatečného pohybu či nedostatek krmení. Problematickými chovateli jsou často duševně nemocní lidé. „Problém nastává, když je potřeba zvíře odebrat. To mají na starosti obce s rozšířenou působností, pro ně jsou to náklady navíc a některé s tím nemají vůbec zkušenosti" řekl Salava.
Bez problémů jsou podle veterinářů na jižní Moravě chovy exotických zvířat a šelem, které je potřeba kontrolovat jednou ročně. „Víme o nich od roku 1996, kdy vznikla ze zákona nahlašovací povinnost. Mírně těchto chovů přibývá, navíc není možné zjistit černé chovy například hadů či menších opiček. Velké kopytníky a šelmy však lidé neschovají. Aktuálně není na jižní Moravě žádný lev, ale jsou tu například jaguár, gepardi, pumy a malé kočky jako oceloti či rysi," řekl ředitel odboru Ochrany zdraví a pohody zvířat Ivan Přikryl.
Podněty na tyto chovy veterináři v kraji nemají, aktuálně ale patrně chce chovatel z Břeclavska přivézt lvy. „Dvakrát jsme za ním jeli, protože nějaká paní nahlásila, že viděla fotky. Ale byly z Ukrajiny. Chovatele jsme pouze upozornili, že musí mít splněné veškeré předpoklady k chovu," řekl Přikryl.
Podle Salavy to dokládá vliv sociálních sítí, kde lidé vidí fotografie, aniž by viděli chov ve skutečnosti. Kdyby bylo nutné šelmu z odebrat, není ji kam umístit, odchytová centra se zatím teprve připravují.
