úterý 2. června 2020 Jarmil

Velké obchody musí dál odevzdávat neprodané potraviny chudým, senátoři neuspěli u soudu

Velké řetězce musí nadále bezplatně poskytovat část neprodejného zboží potravinovým bankám. Senátoři neuspěli u Ústavního soudu s návrhem na zrušení povinnosti, kterou označili za nucený dar nebo specifickou potravinovou daň. Podle soudu nejde o protiústavní zásah do vlastnických práv ani do práva podnikat. Soud opatření označil za součást mezinárodních snah omezit plýtvání potravinami, snížit produkci odpadu, chránit životní prostředí a pomáhat sociálně slabým.

Potraviny nejsou odpad

Zákon sleduje legitimní cíl, řekl soudce zpravodaj Jan Filip. Potraviny, které by jinak skončily jako odpad, pomáhají lidem v nouzi, třeba matkám samoživitelkám nebo bezdomovcům. Srovnání s vyvlastněním soudce odmítl. Nejde například o nemovitosti, ale o zboží, které vlastník chce prodat se ziskem, a když to nejde, musí je náležitě zlikvidovat, což také stojí peníze. „Zboží není určeno k tomu, aby ho někdo hromadil jako Harpagon někde ve skladu," uvedl Filip. Harpagon je hlavní postava z Moliérovy hry Lakomec.

Návrh na zrušení zákona podali senátoři v čele s "králem hracích automatů" Ivem Valentou

Návrh čekal na rozhodnutí od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích považovali za zásah do práv řetězců, vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon stanovuje za nedodržení povinnosti.

Novela se dotkla prodejen s plochou nad 400 metrů. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky, například mají deformovaný obal nebo špatné označení, ale jsou bezpečné. Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.

Senátoři zákon přirovnávají k nacistickému Německu

Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Povinnost senátoři přirovnali k nuceným darům či nevýhodným odkupům při nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci venkova. Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí - potravinářské podnikatele. „Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze," napsali senátoři.

Podle ústavních soudců ale nejde o žádný státní teror. Opatření je v zájmu celé společnosti a obecného blaha. Podle advokáta senátorů Zdeňka Koudelky se stát takovou argumentací vrací před rok 1989. „Poprvé tady stát poroučí vlastníkům, že musí svůj majetek někomu dát," řekl Koudelka.

Kritizované ustanovení se do zákona dostalo na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že prodejci nebudou moci potraviny dodat podle vlastní úvahy přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami. Dnes Jurečka na twitteru uvedl, že opatření se osvědčilo, redukuje plýtvání a pomáhá více než 100.000 lidí.

Autoři | Foto pixabay.com

Štítky potraviny, plýtvání, ústavní soud, senátoři

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.