Podle sexuologa Zlatka Pastora se masivně rozšířila virtuální sexualita, při níž sexuální aktivitu zprostředkovávají technologie. Rozvoj technologií a změny charakteru párového soužití vytváří nové náměty pro výzkum sexuálního chování.
Podle Pastora z lidské sexuality vymizel díky antikoncepci a umělému oplodnění její výlučně reprodukční charakter. „Kybersex se stane pravděpodobně rozhodujícím prostředkem sexuálního uspokojení. Vzniknou účinné prostředky na zvýšení sexuální touhy, genetické modifikace zasáhnou naše tělo i mysl a sexualita konce 21. století se bude podobat té dnešní jako inteligentní telefon Bellově aparátu," uvedl Pastor.
Existují teorie o takzvaných sociálně kulturních konstruktech, podle nichž jsou rozhodující pro sebeurčení jedince subjektivní pocity bez ohledu na objektivní skutečnosti. Podle Pastora se pohlavní dvojtvárnost, tedy odlišnosti mozku mezi pohlavími, projevuje prakticky hned od narození a tyto strukturální a funkční odlišnosti se v mozkových oblastech s věkem prohlubují.
„Rozdíly v chování chlapců a dívek sledujeme už od prvních dnů po porodu. Novorozené dívky preferují pohledy na lidské tváře, zatímco chlapci dávají přednost pohledu na mechanické předměty. Ve věku několika měsíců dívky inklinují k panenkám, zatímco kluci k míčkům a autíčkům. První náznaky pohlavní identifikace pak pozorujeme ve věku kolem dvou let, kdy dítě začíná mluvit. Ztotožňuje se s pohlavní rolí, kterou mu automaticky přiděluje okolí," dodal sexuolog.
Podle něj je prostředí, v němž žijeme, sice důležité, rozhodující vlivy ale mají biologické faktory. Například mužská homosexualita může být zřejmě determinována i geneticky. „Rozhodující roli může sehrát také stres matky v těhotenství a různé vnitřní i zevní hormonální vlivy. U homosexuálních mužů pozorujeme i strukturální mozkové odchylky," doplnil Pastor.
Naopak bisexualita se u lidí vyskytuje naprosto ojediněle, většina sexuologů její existenci dokonce zpochybňuje. Ještě větší pochybnosti provázejí takzvanou asexualitu.
