Myslím, že každý Čech, pokud nežije zahrabaný někde pod kamenem, už dávno slyšel o snímku Anthropoid britského režiséra Seana Ellise (Střepy v hlavě, Metro Manila) na motivy skutečných událostí, jež se staly za druhé světové války a zásadně ovlivnily jak české, tak světové dějiny.
Čechů se snímek osobně dotýká. Je tedy přirozené, že už od jeho ohlášení provázela ze strany našinců natáčení značná skepse. Jozef Gabčík i Jan Kubiš jsou, i přes své temnější stránky, které mimochodem film vesele ignoruje, hrdiny a obava, aby se z filmu nestala nabubřelá opulentní limonáda, byla velká. A oprávněná. Obsazení Cilliana Murphyho (Sunshine) a především pak Jamieho Dornana (50 odstínů šedi) do dvou hlavních rolí se stala takovou pomyslnou třešnička na dortu nedůvěry.
Za sebe po prvním zhlédnutí však můžu říct: veškeré obavy byly (téměř) zbytečné. Anthropoid se víc než uspokojivě snaží jít na ruku nejen světovému, ale právě (a hlavně) českému divákovi. Natáčelo se výhradně v Praze. Do vedlejších rolí byla obsazena naprosto výtečná Aňa Geislerová, která si i na malém prostoru, jež ji tvůrci poskytli, dokáže vyrovnat svým hollywoodským kolegům spolu se zcela přirozenou Alenou Mihulovou, které tu starostlivou mámu prostě bezezbytku věříte. S historickými událostmi je také, v rámci filmové licence, zacházeno vcelku věrohodně. (Až na upravený Kubišův odchod na věčnost. Ten pár historiků určitě naštve.)
Naprosto s přehledem se se pak daří na diváka přenést atmosféru válečné Prahy a strachu z Němců a Heydricha, který se drží nad městem jako mlha. Přeneseně i doslova. Snímek stál pouhých devět miliónů dolarů a bylo vidět, že štáb vytěžil rozpočet do posledního centu.
I na tomto v celku bílém mráčku se ale najde pár šedivých míst. Film trvá dvě hodiny a od půlky se dost vleče. Naštěstí pak přijde samotný atentát a finále, které diváka opět vtrhne do víru dění. Osobně mám problém s herectvím Jamieho Dornana. On se nepochybně snaží, všichni kolem ho však přehrávají s přehledem o několik tříd. Především mě štval jeho stále stejný, neměnný, tupý výraz ve tváři; jakoby se mu režisér bál říct, aby semtam do výrazu přidal alespoň náznak emocí.
Vtipnou věcí je samozřejmě angličtina s českým přízvukem. Na place byl prý přítomný kouč, který hercům dával pokyny, jak správně vyslovovat. Přesto je z herců cítit, že jim výslovnost dělá potíže. Každý má tak přízvuk trochu jinak silný a působí to rušivě. Obzvlášť při vyslovování jmen, kdy jednou slyšíte „Jósef Gabšík“ a poté z úst českého herce naprosto srozumitelně „Jozef Gabčík“. Anthropoid je jeden z těch filmů, kterým by slušel opravdu dobrý dabing.
Celkově je to snímek povedený. Na nic si nehraje a snaží se vyprávět příběh dvou přátel v řetězu událostí, ze kterých není cesta ven. To se daří. I přes určité chyby je určitě pak příjemné vidět už jen to, že naše malá země má příběhy, které stojí za to světu vyprávět. A je k tomu ještě docela dobře možné, že na určitá místa a určité události se díky Anthropoidu už nikdy nebudete dívat stejně. A to je pozitivum.
Hodnocení: 70%
Autor: Robert Šibl
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
