Ze středy 12. srpna na čtvrtek 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na Kraví horu. Hvězdárna a planetárium Brno spolu se Sportovně rekreačním areálem Kraví hora si pro vás připravily pozorování meteorů z roje Perseid – tedy známých padajících hvězd.
A když náhodou usnete, tak v centru města, s úžasným výhledem na Brno.
Co když to skutečně funguje? Určitě si proto připravte nějaké to přání. Raději rovnou několik desítek. Pokud totiž bude pěkné počasí i z centra města zahlédnete řadu padajících hvězd. A ty, jak je moc dobře známo, jsou více než romantickými posly budoucnosti. Komentované pozorování bude probíhat v areálu koupaliště na Kraví hoře. S nádherným výhledem na noční město, komentářem a hudbou. Zajištěno bude i občerstvení.
Výjimečná Noc splněných přání začíná ve středu 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání ve čtvrtek 13. srpna. Nejvíc meteorů máte šanci zahlédnout od půlnoci do rána. Čekání na ně vám zpestří prolétající umělé družice, třeba Mezinárodní kosmická stanice. Podíváte se také na nejnápadnější letní souhvězdí a jasné hvězdy. Pozorování Perseid bude nejen romantické, ale i s příchutí hrozivé katastrofy. Těleso, které je stvořilo, je totiž považováno za jedno nejnebezpečnějších, jaké lidstvo kdy poznalo!
Podmínkou je příznivé počasí. Pokud bude zataženo anebo dokonce pršet, budeme na další takovou noc čekat další rok… I letní noci jsou chladné, takže jistě neuškodí teplé, nepromokavé oblečení, stejně jako karimatku a spacák. Aktuální zprávy o Noci padajících hvězd sledujte na Facebooku nebo stránkách Hvězdárny a planetária Brno.
Akci pořádá Hvězdárna a planetárium Brno a Sportovně-rekreační areál Kraví hora, za spolupráce s Technickými sítěmi Brno, Brněnským deníkem – Rovnost a Rádiem Petrov. Noc padajících hvězd zaštítil Martin Landa, starosta městské části Brno-střed.
Avšak pozor!
Nejstarší a nejnebezpečnější známý meteorický roj
Meteory samozřejmě s hvězdami nic společného nemají. Planeta Země na cestě kolem Slunce každý rok mezi 10. a 14. srpnem vletí do proudu drobných prachových částic, které se v minulých staletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Některá tato tělíska se strefí přímo do Země a při průletu atmosférou se rychle ohřejí a vzápětí vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku – meteor.
V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám zdá, že padající hvězdy vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy. První záznamy o jejích průletech pochází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Čínští, japonští i korejští hvězdáři je pak sledovali několik dalších století. Také v našich zemích se srpen zapsal jako měsíc „hojnosti padajících hvězd“. A to především kolem 10. srpna, kdy se vzpomíná na svatého Vavřince.
Odtud název „Slzy svatého Vavřince“. Tento italský mučedník byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem. Od té doby prý padají z nebe jeho třpytivé slzy.
V roce 1862 ale američtí astronomové Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle objevili kometu, která se pohybovala na stejné dráze jako proud Perseid. Romantické představy byly pryč. Perseidy jsou drobné prachové částice, které cestou kolem Slunce trousí právě tato kometa. Výpočty přitom naznačují, že vlasatice 15. září roku 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to drtivější katastrofa než v případě vyhynutí dinosaurů.
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
