Počasí dnes18 °C, zítra22 °C
Pátek 29. března 2024  |  Svátek má Taťána
Bez reklam

Básník se srdcem bijícím pro Moravu. Jan Skácel se narodil před sto lety

Verše pro dětské uši, poezie o rodné jižní Moravě i opěvování krás přírody. Nezaměnitelné básně Jana Skácela plní knihovny i školní učebnice už po desetiletí. Moravský prozaik, redaktor a ve své době částečně zakázaný autor se narodil před sto lety ve Vnorovech na Hodonínsku.

Krátké obraty popisující moravský folklór, rodnou ves nebo měnící se vztah člověka s přírodou. Skácelova tvorba je charakteristická, složená z jednoduchých veršů a přesto v sobě dokáže uchovat mnohá tajemství. Jan Skácel se narodil ve Vnorovech 7. února 1922 do učitelské rodiny a od dětství na něj měla velký vliv kouzelná jižní Morava i otec, který sám pod pseudonymem vydal několik děl. 

Po maturitě na brněnském gymnáziu začal Skácel pracovat jako uvaděč v kině, život mu ale zkřížilo nucené pracovní nasazení, kvůli němuž musel odejít do Rakouska. Až konec druhé světové války přinesl autorovi možnost studií češtiny a ruštiny na Masarykově univerzitě v Brně. Práci našel jako kulturní referent v brněnské Rovnosti a později v redakci rozhlasu.


Památník v Kotlářské ulici v Brně, kde Skácel bydlel
Připítek
Ještě si přiťukneme
a vypijem to tiše.
Nikomu nepovíme,
co víno o nás zná.
A spadne hvězda.
Tenká jako plíšek.
A voda blízko mostů
bude stříbrná.

Jan Skácel

Mezi jeho nejznámější díla patří sbírka Smuténka, prostřednictvím níž předává Skácel čtenáři melancholické popisy přírody, emocí a křehké verše provází morálním podtextem. „Skácel je jedním z našich nejvýznamnějších básníků, který současně není jen klasikem, ale někým, jehož básně jsou stále přirozenou součástí našeho čtení,“ řekl o díle moravské osobnosti ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček.

Právě Moravská zemská knihovna se ku příležitosti dnešního výročí Skácelova narození proměnila v otevřenou sbírku básní. Při vstupu do budovy projdou návštěvníci stylizovanou knižní obálkou a napříč patry se pokochají velkoformátovými básněmi známého prozaika. 

Knihovna představuje Skácelovy verše v rámci celoroční akce Skácel sto, jež život a dílo autora oslavuje. První body programu přišly na řadu již dnes. Uskutečnila se předpremiéra dokumentu České televize Hledání Jana Skácela nebo vernisáž výstavy A náhle jsme tu navěky…, jež vznikla za zdmi Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu.


Verše Jana Skácela je možné zahlédnout na kašně na náměstí Svobody

Lety jsem zmoudřel. Co je moudrost – nevím."

V době normalizace se stal Skácel velmi omezeným autorem, přišel o milovanou práci v redakci a svá díla musel publikovat samizdatem a v exilové literatuře. Tak se na světlo světa dostala sbírka Chyba broskví, Tratidla, Oříšky pro černého papouška nebo Talisman. Oporou v nelehké životní situaci, kterou provázely hromadící se zdravotní problémy i nouze, byla Janu Skácelovi manželka Božena.

K vydání dalších oficiálních děl a intenzivnější spolupráci s divadly se začal Skácel navracet díky mírnému uvolnění společenských poměrů v osmdesátých letech. Sametové revoluce se ale nedožil. Zemřel v Brně 7. listopadu 1989, pohřben byl o týden později.

Čechům po sobě zanechal desítky významných děl a viditelná stopa po umělci zůstala také v moravské metropoli. Skácelovo působení připomínají pamětní desky, socha v parku pod hradem Špilberk nebo líbezné verše zdobící kašnu na náměstí Svobody. Věčný odpočinek našel uznávaný básník na brněnském Ústředním hřbitově, kde se u pomníku tyčí také jeho busta.


Skácelův náhrobek na Ústředním hřbitově v Brně

Busta na Ústředním hřbitově v Brně

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Štěpánka Badinová, Josef Pavelka

Štítky Jan Skácel, literatura, poezie, výročí, narození, příroda, Morava, Jihomoravský kraj, Brno, Vnorovy, knihovna, okres Hodonín, krása, Sametová revoluce, druhá světová válka, Tomáš Kubíček

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Baron Kocharovski

to: lenka kuchařová - tak ty STUPID verše po věčně opilém brněnském básníkovi na hevzhledné kašně na náměstí svobody stály z městského rozpoštu 500.000 kč, protože VDOVA po skácelovi odmítla, aby tam verše byly umístěny "zadarmo." TOLIK K TÉ LÁSCE K BRNU, ze strany skácelů, resp. soudružky skácelové! :-(((

Středa, 9. února 2022, 11:42Odpovědět

Lenka Kuchařová

Ty nečitelné verše kolem studny ,či spíše kovové díže na nám.Svobody jsou spíše ponížením básníka Skácela,než jeho poctou.Je to ostuda za nemalé finance,tak jako většina tzv. ,,uměleckých děl ",které nám tady zůstaly po koloťukovi Onderkovi,který si hrál na primátora.

Pondělí, 7. února 2022, 21:26Odpovědět

Básník se srdcem bijícím pro Moravu. Jan Skácel se narodil před sto lety  |  Kultura  |  Zprávy  |  Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.