Sedm z devíti původních liturgických rukopisů Elišky Rejčky si prohlíží návštěvníci na brněnském hradě Špilberk. Knihy panovnice věnovala klášteru cisterciaček, který před sedmi sty lety zakládala. Soubor českých gotických knih je po boku s exempláři z Vídně k vidění poprvé po 240 letech.

Město, na které Milan Kundera myslel celý život se steskem. Tak popsala spisovatelův hořkosladký vztah k Brnu jeho manželka Věra. Smutek nyní prožívá i jihomoravská metropole, ve které se po zprávě o romanopiscově úmrtí schází milovníci jeho díla, aby uctili autorovu památku. Na známého brněnského rodáka vzpomínají v Knihovně Milana Kundery, již mu na jaře věnovali ke čtyřiadevadesátým narozeninám.

Jako v Lisabonu nebo Neapoli si připadají lidé v Hodoníně, kde podobně jako v řadě evropských měst vznikl takzvaný mural. Velkoformátová malba, na níž je mladý muž, zdobí budovy místní kavárny. Dílo vytváří umělec, který vytvořil například malbu prezidenta Masaryka, jak pláče.

Významný nález starého pohřebiště doplnil sbírku archeologů na jižní Moravě. Výzkumníci pod Pálavou objevili desítky hrobů příslušníků germánské elity z 6. století. V rozsáhlé nekropoli kmene Langobardů našli také dvě unikátní stříbrné mince z Itálie, polodrahokam nebo hroty kopí a šípů.

Ve čtyřiadevadesáti letech zemřel jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Milan Kundera. Romanopisec původem z Brna žil od sedmdesátých let minulého století v Paříži, kam emigroval z komunistického Československa. Autor románů Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Slavnost bezvýznamnosti patřil k největším postavám světové literatury a je nejpřekládanějším autorem z České republiky.

Tisíce mladých věřících z České republiky se chystá na velkou pouť do portugalského Lisabonu, do kterého míří katolická mládež z celého světa. Společně se pomodlí, vymění zkušenosti a především se potkají s hlavou katolické církve, papežem Františkem.

Lidé v jihomoravské metropoli se sejdou na Ústředním hřbitově, aby oslavili jeho výročí. Pohřebiště, jež v tuzemsku patří k největším svého druhu, otevřeli před 140 lety, prvním pochovaným se stalo hluchoněmé dítě. Město pro zájemce připravilo speciální prohlídky, v září otevře i opravenou obřadní síň.

Na počátku byla tma. A pak vzniklo světlo. Tak začíná jeden z nejznámějších příběhů. Rozdíl mezi světem bdění a světem spánku, slunným dnem a ponurou nocí, místy s přirozenou tmou a oblastmi, které se dávno utopily v záplavě umělé záře – to všechno demonstruje Temnalóna, obří model temné planety Země. Obyvatelé města Brna i jeho návštěvníci se s ním seznámí od 10. do 16. července, resp. od 1. do 8. srpna na již tradičním Festivalu planet. 

Téměř dvě stovky mužů převlečených do uniforem rakouské a francouzské armády stovkám diváků předvedly rekonstrukci napoleonské bitvy u Znojma z roku 1809. Museli se potýkat s třicetistupňovým horkem, ale jelikož se závěr odehrává v řece Dyji, mohli se podle Ivana Vystrčila z pořádajícího spolku Acaballado všichni vojáci svlažit. Rekonstrukce bitvy se odehrává každoročně od roku 2013 a jak Vystrčil upozornil, letošní počasí zdaleka nebylo nejparnější, jaké pořadatelé pamatují.

Na jižní Moravu lákají návštěvníky třetí červencový víkend pěstitelé meruněk. V Židlochovicích na Brněnsku, kde tradičně oslaví sběr oblíbeného ovoce, zájemci ochutnají knedlíky, koláče nebo typickou pálenku. Veřejnosti se otevře také běžně nepřístupný židlochovický zámek.