Zemřel velikán světové literatury. Milanu Kunderovi bylo 94 let
Ve čtyřiadevadesáti letech zemřel jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Milan Kundera. Romanopisec původem z Brna žil od sedmdesátých let minulého století v Paříži, kam emigroval z komunistického Československa. Autor románů Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Slavnost bezvýznamnosti patřil k největším postavám světové literatury a je nejpřekládanějším autorem z České republiky.
Kundera se narodil v Brně a žil v Králově Poli. V moravské metropoli vystudoval gymnázium na třídě Kapitána Jaroše. Posléze se přesunul do Prahy, kde absolvoval filozofickou fakultu. V mládí vstoupil do KSČ, ze které byl dokonce dvakrát vyloučen.
V roce 1968 se stal jednou z hlavních postav takzvaného Pražského jara. Známý je jeho projev na schůzi Československého svazu spisovatelů, kde v roce 1967 ostře kritizoval poměry. Už tehdy patřil mezi významné literární postavy v Československu. Nejvíce vstoupil ve známost románem Žert, který vznikl v roce 1967.
Svého času komunistickým režimem vyzdvihovaný literát upadl po sovětské intervenci v nemilost. Po stranických čistkách dostal vyhazov z FAMU, kde vyučoval světovou literaturu, i Československé televize. V roce 1975 emigroval i s ženou Věrou do Paříže. Ve Francii následně pracoval i psal. Díla tvořil ve francouzštině a dbal na preciznost překladu. I proto nejsou jeho díla stále kompletně přeložená do češtiny. V posledních letech ale jsou knihy dostupné i českým čtenářům díky překladatelce Anně Karenině, která s autorem dlouhodobě spolupracovala.
Autor románů Nesnesitelná lehkost bytí, Žert, Slavnost bezvýznamnosti, Nesmrtelnost, Směšné lásky nebo Nevědění se po emigraci veřejně neukazoval a neposkytoval rozhovory. Do Československa a České republiky se vracel pouze za blízkými přáteli. Prišel také o občanství, které mu vrátila Česká republika v roce 2019.Navíc vztah s domovinou narušila i aféra, kterou rozpoutal v roce 2008 týdeník Respekt. Časopis přinesl svědectví historika Adama Hradilka, podle nějž Kundera údajně nahlásil spolužáka z fakulty národní bezpečnosti za odložený kufr. Majitele zavazadla, kterého režim odsoudil jako západního agenta, komunisté poslali na 22 let do vězení.
