Lidé v Brně obdivují rukopisy Elišky Rejčky. Knihy vystavili dohromady po 240 letech
Sedm z devíti původních liturgických rukopisů Elišky Rejčky si prohlíží návštěvníci na brněnském hradě Špilberk. Knihy panovnice věnovala klášteru cisterciaček, který před sedmi sty lety zakládala. Soubor českých gotických knih je po boku s exempláři z Vídně k vidění poprvé po 240 letech.
Klášter cisterciaček na Starém Brně si letos připomíná 700 let od svého vzniku. Zakladatelkou byla panovnice Eliška Rejčka, která v roce 1323 sehnala finance a potřebná povolení na zřízení klášterního komplexu. Ve stejné době také cisterciačkám věnovala devět ručně psaných liturgických knih, jež byly ve své době velmi drahé a vzácné. Sedm knih z původního souboru uvidí pohromadě poprvé po 240 letech návštěvníci brněnského hradu Špilberk.
Po zrušení kláštera v roce 1782 se rukopisy rozdělily mezi Rakouskou národní knihovnu ve Vídni, kam putovalo šest z nich, dva si přivlastnil rajhradský klášter a jeden získal Moravský zemský archiv.
„Vzhledem k významu jubilejního roku založení kláštera jsme se rozhodli zdolat velmi náročnou misi a získat na zápůjčku z Rakouské národní knihovny původní klášterní rukopisy. Ty od roku 1782 nebyly v českých zemí k dispozici“, sdělil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Zájemci uvidí dílo v upravené barokní kapli na Špilberku, výstavu doplní také archeologické nálezy z polského cisterciáckého kláštera v Owińskách nebo model původního kostela na Starém Brně.
„Jako připomínka mladších osudů kláštera bude vystavena barokní kopie Palladia města Brna, tedy obrazu černé madony, která se stala symbolem baziliky Panny Marie po příchodu řádu bosých augustiniánů na Staré Brno,“ dodala mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.
