So 5. 9. 2026Boris
Doprava

Nové brněnské nádraží bude a zmizí z něj bezdomovci, věští nizozemští architekti

Michal Šťastný4 minuty čtení11. 10. 2023, 19:30
Nové brněnské nádraží bude a zmizí od tam i bezdomovci, věří nizozemští architekti 
Nové brněnské nádraží bude a zmizí od tam i bezdomovci, věří nizozemští architekti  · Foto: Michal Šťastný

Navrhli stavby po celém světě, těší se mezinárodnímu renomé a stali se vítězi největší architektonické soutěže v české historii, ze které vzešel projekt nového brněnského nádraží. Nizozemci ze studia Benthem Crouwel Architects a West 8 nyní doufají, že zúročí zkušenosti a přetaví líbivé vizualizace v realitu. Pozitivní příklad si berou z Rotterdamu, kde kolem přesunu železničního uzlu rovněž panovaly vášně nebo se řešily problémy s bezdomovci či narkomany.

O novém brněnském nádraží se mluví bezmála sto let. K uskutečnění nápadu ale prozatím nikdy nedošlo z různých důvodů. Politická garnitura Brna třeba nedokázala najít roky shodu na poloze uzlu. Celou záležitost pak komplikoval i odpor části veřejnosti, která poukazovala na důležitost mít hlavní železniční uzel v historickém středu města. Proti přesunu proto vytrvale brojila. 

Navrhovaná podoba brněnského nádraží. Foto: KAM

Brno jako Rotterdam 

V posledních letech se ale situace rozhoupala. Radnice definitivně dala zelenou odsunu kolejí na jih a pověřila vzniklou Kancelář architekta města (KAM), aby zorganizovala mezinárodní architektonickou soutěž. Z klání před dvěma lety vzešli vítězně právě ambiciozní experti z Nizozemska. 

„Víme, že ohledně přesunu panovala v Brně dlouhá diskuze. Trochu mi to připomíná situaci v Rotterdamu, kde se tehdy část lidí také odmítala vzdát terminálu v centru. Teď si myslím, že je většina ráda, že se tak stalo. Pro Brno i pro naši generaci architektů jde o jedinečnou příležitost. Kromě stanice vznikne rovněž nová čtvrť okolo řeky Svratky. Kdybychom nevěřili, že dílo v Brně postavíme, nebavíme se o tom,“ popisuje Drbně Joost Vos z kanceláře Benthem Crouwel Architects, která stojí za dostavbou nádraží v Amsterdamu nebo projektem v Rotterdamu. 

Právě z druhého největšího města Nizozemska pochází velká část prvků, které se jednou objeví také v moravské metropoli. Architekti se inspirovali konstrukčním řešením, dopravním napojením nebo návrhem okolního prostoru. 

Nádraží v Rotterdamu má být v mnohém podobné Brnu. Foto: Michal Šťastný

Nádraží není vzdušný zámek, cítí architekti  

S budováním očekávaného dopravního díla chtějí v moravské metropoli začít v roce 2028. Termín alespoň oficiálně uvádí Správa železnic, jež je hlavním investorem stavby. Víru, že se za pět let skutečně kopne do země, najde miliardy a v roce 2034 bude stříhat pásku, nemají pouze zahraniční specialisté, ale také bývalý městský architekt Michal Sedláček. Respektovaný odborník, který svým profesním životopisem přesahuje české a moravské rajóny, po odchodu z KAM dále na vytouženém projektu pracuje v městské firmě Brněnské komunikace.

„Nechceme se zařadit k rozsáhlé skupině architektů, kteří na návrhu pracovali a nakonec se ho ani nedožili. Pevně doufám, že vše už je v pokročilé fázi a skutečně se začne stavět,“ říká Sedláček.

Nádraží v Rotterdamu. Foto: Michal Šťastný 

K vítězství pomohli bezdomovci 

Chystané nádraží podle nizozemských expertů skýtá i další velkou příležitost, vyhnat z dopravní křižovatky bezdomovce, alkoholiky či narkomany. Právě s těmi se současné nádraží v centru Brna dlouhodobě potýká. Notoričtí potížisté jsou tak prvními, kteří vítají do města přijíždějící turisty.

„Alkoholiky či drogově závislé dopravní křižovatky logicky lákají. Často tráví čas na místech, kde je stín, lavičky nebo stromy. I my v Holandsku jsme s tím měli problém, že se na nádraží scházeli uživatelé heroinu. Problém se ale podařilo vyřešit díky úpravě prostoru, protože už se zkrátka nemají kam schovat a taktéž proto, že počet uživatelů heroin klesá. Závislí většinou nechtějí být vidět, a tak se přesouvají jinam,“ tvrdí architekt Pascal Cornips Benthem Crouwel Architects. 

Podle Sedláčka mezinárodní porota zhodnotila i tento aspekt. „Mnozí architekti měli v návrhů krásné parky. Jenže příklady z praxe ukazují, že velké parky u nádraží sdružují různé komunity. Ukázkovým příkladem je Praha, kde mají v parku před nádražím neustálé problémy. I to byl jeden z důvodů, proč v soutěži uspěli právě Nizozemci,“ dodává Sedláček.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

2

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
JK
Jan Kudera12. 10. 2023, 17:43
Otázka v čem bude nové nádraží tak jiné, jak se tu chvástají, že tam nebudou bezdomovci apod.
MG
Marie Glanczová12. 10. 2023, 12:42
je mi 66 let, takže se asi nového nádraží nedožiju. A to jsem o něm četla od svých 30...

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Kamery spočítají cestující brněnské MHD. Mají pomoci odhalit přeplněné spojeDoprava

Kamery spočítají cestující brněnské MHD. Mají pomoci odhalit přeplněné spoje

Dopravní podnik města Brna (DPMB) zavádí do ostrého provozu systém automatického počítání cestujících. Kamerová technologie v celkem 734 vozidlech MHD eviduje nástupy a výstupy cestujících s přesností na téměř sto procent. Systém může DPMB pomoci flexibilněji plánovat spoje.

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startujeDoprava

Devátý ročník studentské soutěže MOJE VIZE NULA startuje

Studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol mají znovu příležitost přijít s řešením, které zlepší bezpečnost silničního provozu. Soutěž MOJE VIZE NULA: Studenti pro bezpečné silnice vstupuje do 9. ročníku. Přihlásit se mohou jednotlivci i týmy, registrace projektů probíhá do 31. března 2027.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook