Na Hrad Špilberk se lidé nově dostanou pravidelně autobusem. Od soboty 1. srpna začne Dopravní podnik města Brna vypravovat linku 80, která propojí zastávku Česká s hradem. Nové spojení má usnadnit cestu návštěvníkům i lidem se sníženou pohyblivostí.

Více než sedm století stará Žarošická madona podstoupila v Brně neobvyklé vyšetření. Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny ji poslali na počítačovou tomografii, která pomůže restaurátorům zjistit skutečný stav vzácné gotické sochy.

Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

V lagunách 1 a 2 horní nádrže Nové Mlýny na Břeclavsku jsou sinice. Koupání tam může být pro některé lidi rizikové. Na ostatních přírodních koupalištích je voda v pořádku. Vyplývá to z údajů na webu krajské hygienické stanice, která sleduje kvalitu vody ve více než 20 vodních plochách v regionu.

Jižní Moravu zasáhla další vlna extrémních veder. Teploty mohou vyšplhat téměř ke čtyřiceti stupňům Celsia, hejtman proto na doporučení hasičů vyhlásil na celém území kraje dobu zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. Lidé například nesmí rozdělávat oheň nebo používat pyrotechniku.

Také do Česka dorazily tropy, kdy teploměr na mnoha místech může atakovat i 40 stupňů. Jak informují České dráhy, extrémní teploty mohou mít vliv na železniční provoz a způsobit omezení dopravy.

Brno si nechá zpracovat akční plán, který napoví, jak zvládat vlny veder. Na vypracování bude spolupracovat s Nadací Partnerství i dalšími odborníky. Náklady podle města nepřesáhnou 350 tisíc korun.

Brněnské ulice se během červnové vlny veder proměnily v rozpálenou výheň. Zatímco teploměry ukazovaly přes 38 stupňů Celsia, vědci na některých místech naměřili pociťovanou teplotu převyšující 50 stupňů. Nejhůř dopadly rozpálené asfaltové a betonové plochy bez zeleně.

Náraz do skleněných ploch i elektrického vedení. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) takto každoročně zbytečně zahynou statisíce ptáků. Mnohým úhynům by podle ní šlo snadno zabránit. Potřebují ale data, s čímž může pomoci i veřejnost. Nový program Ptačí pasti sleduje nálezy uhynulých nebo zraněných ptáků. Zapojit se může kdokoli.

S příchodem další vlny vysokých teplot Češi znovu čelí nepříjemnostem spojeným s horkým počasím. Největší potíže jim podle nového průzkumu výzkumné agentury Bohemian Research způsobuje noční spánek. Za největší problém jej označilo 33,9 procenta z tisícovky oslovených respondentů. Dalších 20,6 procenta uvedlo, že během veder nejvíce pociťují únavu, podrážděnost nebo nižší produktivitu, zatímco 13,2 procenta trápí omezení při sportu a fyzické aktivitě.