Romské talenty odpadají už na školách. Brněnský festival řeší bariéry u filmu

Do jihomoravské metropole se již potřetí vrací festival romského filmu Tukino. V prostorách Televizního institutu, Café Paměti národa i ve Velkém Špalíčku organizátoři nabídnou sondu do současné romské audiovizuální tvorby a filmové historie. V rámci třídenního programu dojde i na program pro profesionály z oboru a témata, jež hýbou celou společností.

Příběhy, na které někteří zapomínají

Festival se zaměří na současnou romskou audiovizuální tvorbu i na příběhy, které ve filmovém průmyslu často nedostávají dostatečný prostor.

„Je pro nás zásadní prezentovat aktuální a novou tvorbu ne nutně mladých romských tvůrců napříč Evropou. Všechny snímky, které prezentujeme, vyšly za poslední dva roky," uvedla programová ředitelka festivalu Alice Sigmund Heráková.

Kromě českých a zahraničních snímků se návštěvníci mohou těšit na setkání s tvůrci, workshopy, diskuze a také představení připravovaných filmových projektů. Chybět nebude například projekce dokumentu o romských kořenech Charlieho Chaplina.

Stereotypy do dnešního filmu nepatří

Novinkou je cena Tukino Visibility Award za citlivé a autentické zobrazování menšin v české a slovenské audiovizuální tvorbě. Cena podle organizátorů vznikla jako reakce na nedostatečné a stereotypní zobrazování menšin v české a slovenské audiovizi. Ocení filmy, seriály a tvůrce, kteří k podobným tématům přistupují citlivě a autenticky.

„Cena se uděluje se ve dvou kategoriích, za nejlepší romskou reprezentaci a za nejlepší reprezentaci minorit. Laureáti získají originální sošku romského výtvarného umělce Maxima Muchowa,“ vysvětlil dramaturg festivalu a autor konceptu ocenění Robert Poupátko.

O vítězích rozhodne odborná porota. „Šlo nám o to, aby díla romství či danou minoritu zobrazují citlivě a způsobem, který opravdu není stereotypní. Chtěli jsme, aby nominované herecké výkony byly opravdu dobré. Neznamená to, že někde hrají Romové a my je nominujeme pouze proto, záleželo nám na přesahu," přiblížil Poupátko. Hodnotit se tak bude nejen samotný výkon, ale třeba také to, kolik času daná postava na plátně má, jak mluví a co říká.

„Cílem našeho festivalu není to, aby tvůrci, kteří sami nejsou z menšin, nezpracovávali témata, kteří se těchto skupin týkají. Chceme zvyšovat povědomí o tom, že v okamžiku, kdy filmaři přinesou určité téma, přichází s tím patřičná zodpovědnost," zdůraznila Heráková.

Systémové překážky a problémy na školách

Diskutovat se bude také o podmínkách, za kterých romští tvůrci a tvůrkyně vstupují do profesionálního odvětví vstupují. O své zkušenosti se vstupem do české seriálové tvorby se podělí romské scenáristky. 

Organizátoři dlouhodobě spolupracují se skupinou romských spisovatelek. „Nejmladší je asi 25, nejstarší přes sedmdesát. Přestože každá věková kategorie má svá specifika, společně narážíme hlavně na systémové překážky v oblasti vzdělávání. Je důležité, aby Romové a Romky měli přístup k univerzitnímu vzdělání, aby postupně mizely překážky také na nižších stupních vzdělání. Právě tam nám řada talentů zkrátka odpadá, protože romští žáci prochází segregovanými školami a nejsou schopni dokončit třeba střední školy nebo univerzity," vysvětlila Heráková. 

Situace se podle ní postupně zlepšuje. Romským studentům středních a vysokých škol se dostává podpora z konkrétních programů. „Naše debata se zaměří nejen na to, jaké překážky romské spisovatelky navnímaly během své kariéry, ale také na systémové věci, který by se v budoucnu změnit mohly," objasnila programová ředitelka festivalu.