Útočiště ve víře v době pandemie hledal jen zlomek lidí, nejvíce pomáhal kontakt s přáteli, koníčky a sledování filmů

Koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů

Čechům nejvíce ke zvládnutí karantény pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Vychází to z výzkumného projektu Mendelovy univerzity, jejíž výsledky univerzita zveřejnila na konci července. Oproti tomu až na konci spektra aktivit skončil Bůh a náboženství. Útočiště ve víře v době krizové situace hledal tedy jen zlomek lidí.

Práce jako útočiště

Někteří lidé nacházeli útočiště před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru i v práci. Potvrzuje to i pětadvacetiletý specialista marketingu Miroslav Hanus. „Ze začátku jsem sledoval každou tiskovku vlády. Po čase mě to ale začalo více stresovat než uklidňovat, takže jsem si o vládních opatřeních četl jen na internetu a věnoval se smysluplnějším aktivitám,“ sdělil Hanus. 

Respondenti ochotně odpovídali i na otevřené otázky

Výzkum, do kterého se v ČR zapojilo okolo 1500 osob je výjimečný tím, že většina respondentů odpovídala i na otevřené otázky, což je v dotaznících ne zcela obvyklé. Lidé mají totiž tendenci tyto otázky přeskakovat. „Máme tedy dost odpovědí na otázky typu, co dělali, co je stresovalo, štvalo,“ uvedl Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

Největší obavy měli lidé z dopadů pandemie na hospodářství

Faktorem, který u respondentů budil největší obavy, byl strach o národní hospodářství. Nejistotu a stres v nich vyvolávala skutečnost, že nevěděli, jak dlouho karanténní opatření potrvají a kdy se dočkají návratu do normálu. Data odhalila i jeden paradox. Lidé se sice báli toho, aby nemuseli být hospitalizovaní, popřípadě aby v nemocnici neskončil někdo z jejich blízkých, na druhé straně ale měli velkou důvěru v systém zdravotní péče v Česku.

Lepší pochopení rozhodování lidí

Cílem výzkumu je podle Čeňka zmapovat faktory, které mohou ovlivňovat psychologickou pohodu (takzvané well-being pozn. red.) lidí a jejich rozhodování během vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Nastínit mohou vývoj společnosti za situace, pokud by se virus vrátil. Výsledky celosvětové studie, kterou koordinují odborníci z Aarhuské univerzity budou zveřejněny v následujících měsících.

Jak pandemie ovlivnila prodej léků na psychické poruchy zkoumali vědci z Národního ústavu duševního zdraví

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s výzkumníky z Českého vysokého učení technického (ČVUT) a společností IQVIA naopak porovnávali prodej léků na psychické poruchy v období pandemie a před ní. Analýza spotřeby léků vycházela z dat distributorů léků i lékáren.

Strmý nárůst výdeje léků začal koncem února

Nejvýraznější nárůst spotřeby byl pozorován v případě antipsychotik, tedy léků užívaných především k terapii schizofrenie a dalších psychotických onemocnění. „Strmý nárůst výdeje léků začal již koncem února. Vrcholil pak v polovině března, kdy byla vyhlášena celostátní karanténa a byl pozorován 50% nárůst spotřeby oproti minulému roku,“ popsal Daniel Novák z fakulty elektrotechnické ČVUT.

Antidepresiva a léky na úzkost: nižší nárůst, než se čekalo

V případě antidepresiv nebyl nárůst zdaleka tak výrazný, dosahoval maximálně 25 % ve srovnání s rokem předchozím. Podobně tomu bylo i v případě léků na nespavost a demenci, kde se také projevil jen mírný efekt předzásobení na úplném začátku karantény. Zcela překvapivý nález pak byl v případě léků na úzkost (anxiolytika pozn. red.). V průběhu epidemie byl nárůst prodejů těchto přípravků zcela minimální, v době vyhlášení karantény se zvýšil jen o 10-15 % a ještě před začátkem uvolňování dokonce výrazně klesl – zhruba o 20 % oproti stejnému období roku 2019.

Epidemie a související opatření měly největší dopad na nemocné se schizofrenií

Analýza přinesla dvě zásadní zjištění. „Zaprvé se ukazuje, že epidemie a související opatření měly největší dopad na nemocné se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami. Zadruhé, je zajímavé pozorovat minimální vliv nemoci covid-19 na spotřebu léků proti úzkosti,“ sdělil Jiří Horáček, náměstek pro vědu a výzkum NUDZ. Horáček a jeho tým si to vysvětluje tím, že lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit.