Letošní sucho na jižní Moravě na sedláky dopadá poměrně tvrdě. Už nyní je zřejmé, že nižší budou výnosy pšenice a jarních ječmenů, bude málo slámy pro hospodářská zvířata, špatně prospívají i travní porosty i některé méně obvyklé plodiny jako ostropestřec. Nedostatek deště decimuje také mladé ovocné sady, protože stromy ještě nemají dost hluboké kořeny, potvrdil to ředitel Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík.
Podnik hospodaří na 2400 hektarech pozemků převážně v Boskovické brázdě. Část půd je zařazena do oblasti chladné řepařské, které dobře drží vodu, přesto jsou problémy značné. Od začátku dubna zde spadlo pouhých 50 milimetrů srážek a březen na ně byl také chudý.
Když se člověk projde v těchto dnech po poli, sebere jen hrudky, které mezi prsty rozmělní do suchého prachu. Pšenice kvůli suchu nemá dostatek odnoží. Obvyklé jsou dvě až tři, letos se vytvořila jedna, výjimečně dvě. Rostlina je zatím o 15 centimetrů nižší, než by měla být.
V ohrožení je i tzv. hmotnost tisíce semen. „Když je pod 760, tak se s námi mlynáři a pekaři pomalu ani nebaví. Kdyby přišly deště, může se zrno ještě nalít, ale už teď jsou odhady sklizně na pěti tunách z hektaru, poslední tři roky jsme měli přes sedm," řekl Menšík.
To, že je pšenice nižší než obvykle, má dopad na množství slámy na podestýlku i krmení. „Roční potřeba je 3600 až 3700 tun, ale uděláme zhruba o 1000 méně. Proto budeme muset lisovat slámu i z řepky, která však nemá tak dobré nasávací vlastnosti. A část na krmení musíme řešit jinak, například nahradit kukuřicí či řepnými řízky," řekl Menšík.
Ani luční porosty nerostou tak, jak by bylo potřeba. Na několika hektarech podnik pěstuje jednu z odrůd kostřavy rákosovité na travní semeno. „Porost musí uznat pracovník Ústředního kontrolní a zkušebního ústavu zemědělského, že splňuje podmínky pro sklizeň na semeno. Teď zvažuji, jestli porost nakonec neposečeme na krmení pro hospodářská zvířata. Navíc je tak nízký, že sklizeň lištou kombajnu bude obtížná. Tato skutečnost se podepíše na celkové ekonomice plodiny," řekl Menšík.
Jak chybí jarní voda, ukázal Menšík také na poli s ostropestřcem mariánským. Kde se oralo ještě do Mikuláše, roste poměrně slušně, kde se oralo až v únoru, většina rostlin vůbec nevzešla. „Voda ze zorané vrchní části se odpařila," řekl Menšík.
Nepříliš veselý je pohled na nově zakládané višňové sady, které má podnik na 45 hektarech. S obnovou začal v roce 2015 a doteď obnovil 21 hektarů, na kterých vysadil 13.000 stromů. „Od té doby do letošního 30. dubna jsme přesázeli už 3320 stromů, zhruba čtvrtinu, protože uschly. A na podzim lze očekávat další výpadek," řekl Menšík.
Aby strom suchu odolal, musí být dobře zakořeněn, což trvá zhruba tři roky. „Kvůli dotačním podmínkám musíme počet stromů zachovávat po celou dobu plodnosti sadu," řekl Menšík.
Sucho je velkým tématem posledních let, podle Menšíka ale zatím nenastalo stadium, kdy by podnik začal cíleně pěstovat plodiny tolerantnější vůči suchu. „Je to otázka poptávky. Je potřeba pracovat se zákazníky a nabízet jim to, o co mají zájem. V neposlední řadě je to také otázka toho, na jakých pozemcích družstvo hospodaří a co na nich lze vůbec pěstovat," řekl Menšík.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
