Klíšťová sezona se blíží. Ani ve městě nejste v bezpečí, varují hygienici

Začátek sezony klíšťat se urputně blíží. Hygienici proto apelují na to, aby Jihomoravané nepodceňovali prevenci možných onemocnění. Přestože letos žádný případ klíšťové encefalitidy ještě nezaznamenali, vzhledem k otepletí je to ale podle nich jen otázkou času. 

Česko vede v počtu nákaz

Česko obecně patří k zemím, jež pravidelně hlásí nejvíc infikovaných. „Riziko je na celém našem území a přesouvá se i do vyšších nadmořských výšek, nad 700 metrů nad mořem. Nákaza se přenáší při přisátí infikovaného klíštěte, promořenost virem kolísá v rozmezí 0,1 až pěti procent. Dále také pitím syrového, tepelně neošetřeného mléka nakažených zvířat," vysvětlila ředitelka protiepidemického odboru hygienické stanice Renata Ciupek.

Přestože lidé často mají za to, že nákaza číhá pouze v lesích nebo poblíž řek a potoků, opak je pravdou. Ciupek upozornila, že nakažená klíšťata najdeme i v městských parcích či zahradách.

Prevence chrání zdraví

Klíšťová encefalitida nejčastěji postihuje starší lidi, přičemž riziko závažného průběhu a trvalých následků s věkem stoupá. Zasahuje nervový systém a vede třeba k epilepsii, meningitidě či obrně. V některých případech může být onemocnění smrtelné.

Specifická léčba zatím neexistuje, lékaři jsou schopni tlumit jen projevy. „Proto má zásadní význam prevence, jako je očkování, repelenty a sledování předpovědi aktivity klíšťat," zdůraznila hygienička. Očkování je pro lidi starší 50 let plně hrazené z pojištění, ostatním přispívají preventivní programy. Vakcinace se provádí celoročně, stačí dodržet rozpis. Podle dat hygieniků ale téměř dvě třetiny očkovaných předepsané schéma nedokončí, tudíž nejsou dostatečně chráněni.

Jak předejít přisátí klíštěte? 

Pro snížení rizika přisátí klíštěte je důležité dodržovat několik základních pravidel, zejména při pobytu v přírodě. Ideální je zvolit pevnou obuv a oblečení ze světlé hladké látky, na němž jsou klíšťata dobře viditelná a nemohou se snadno zachytit. Důležité je také používat repelent, který se aplikuje nejen na pokožku, ale i na spodní část nohou a kalhot, kde je riziko přisátí nejvyšší.

„Je vhodné se pohybovat hlavně po zpevněných cestách a vyhýbat se trávě, bylinné a křovinné vegetaci. V místech, kde se mohou klíšťata vyskytovat, bychom si neměli sedat ani lehat na zem. Během chůze bychom neměli zapomínat na pravidelnou kontrolu spodní části nohou a případně ihned odstranit zachycená klíšťata," popsala Viktorie Plívová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Jak klíště správně správně odstranit? 

„Pokud se navzdory preventivním opatřením přisátí klíštěte nepodařilo zabránit, je důležité ho co nejdříve odstranit. Prvních 24 hodin po přisátí je riziko nákazy nižší, s prodlužující se dobou sání výrazně roste," upozornila mluvčí.

Místo, kde je klíště přichycené, se nejprve dezinfikuje. K odstranění lze použít speciální kartu se zářezy, pinzetu, kleštičky nebo jinou vhodnou pomůcku. Nikdy bychom se neměli klíštěte dotýkat holýma rukama, upozorňují odborníci.

„Klíště uchytíme co nejblíže kůži a jemně s ním kýveme ze strany na stranu směrem nahoru, dokud se neuvolní. Nikdy klíštětem netočíme, nevhodné je také zakápnutí klíštěte olejem nebo mastičkou, zvyšuje se tím riziko přenosu infekce. Po odstranění místo opět dezinfikujeme, vyjmuté klíště následně zabalíme do papíru a spálíme nebo spláchneme do toalety," vysvětlila Plívová.

Místo je poté potřeba průběžně sledovat. Mezi příznaky, které by mohly naznačovat riziko nákazy, patří červená skvrna, zarudnutí s bílým středem, únava, nevolnost či zvýšená teplota.  

Příznaky typické pro klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu

Příznaky klíšťové encefalitidy se mohou objevit týden až tři týdny po přisátí klíštěte. V první fázi připomínají chřipku, nechybí bolesti hlavy, kloubů, svalů, zvýšená teplota a únava. Po několika dnech obtíže samy odezní a následuje období jednoho až dvou týdnů klidu. Ve druhé fázi nákazy se obvykle objevuje vysoká horečka, zvracení, světloplachost, silné bolesti hlavy a ztuhlost šíje. Může dojít i k postižení centrální nervové soustavy, což se projevuje třesem, závratěmi, poruchou hybnosti svalů, nervovou obrnou, dezorientací či poruchami spánku a paměti.

Akutní fáze trvá přibližně dva až tři týdny. Pacienti jsou hospitalizováni a léčba probíhá pod lékařským dohledem. Dojde-li k napadení mozkové tkáně, může to mít vážné následky. V nejzávažnějších případech až k selhání životních funkcí. Riziko komplikací je vyšší u oslabených jedinců a lidí nad 55 let.

V případě lymské boreliózy se po 1–4 týdnech po přisátí klíštěte typicky objevuje červená skvrna, nákazu taktéž doprovázejí chřipkové příznaky. Neléčí-li se nemoc včas, může přejít do druhé fáze, kdy se objevují nejčastěji hlavně bolesti kloubů a otoky, obvykle otéká kolenní kloub. Může dojít i k poruchám vidění, pískání nebo šumění v uších. V pokročilém stádiu, kdy není borelióza léčena, hrozí riziko trvalých následků. Nemocná osoba trpí extrémní únavou, chronickými kloubními problémy a může dojít k narušení nervové soustavy. Léčba probíhá pomocí antibiotik a je důležité ji zahájit co nejdříve, aby se předešlo trvalým následkům.