Z kraje

Na jihu Moravy dál řádí žloutenka. Lidé si ji přivezli z festivalů a dovolených

Nicolas Rosier3 minuty čtení21. 11. 2025, 14:00

Jižní Moravu nadále trápí zvýšený výskyt žloutenky. Podle hygieniků tentokrát netrápí školáky a menší děti, ale hlavně dospělé a starší obyvatele. Ti si virové onemocnění nejspíš přivezli z letních venkovních festivalů v Praze nebo dovolených v jižní Evropě, na Balkáně nebo třeba v Indii a Senegalu.

Žloutenka typu A na jižní Moravě

V Jihomoravském kraji dále řádí hepatitida typu A, tedy žloutenka. Jen během října a listopadu se nakazilo kolem osmdesáti lidí, což je v porovnání se zbytkem roku markantní nárůst. V jiných měsících se počet nemocných zpravidla nepřehoupl přes deset.

Zajímavá data
Žloutenka se v kraji do 20. listopadu vyskytla celkem u 118 lidí, nejvíce jich hlásí Brno. Při poslední epidemii v letech 2016 a 2017 bylo na jihu Moravy nakažených zhruba 450. Nejhorší je momentálně situace v Praze. V celé republice hlásí hygienici bezprecedentní čísla. Nemocných evidují celkem 2711, což je dosud nejvíc od začátku století. Mezi nemocnými převažují muži, činí zhruba šedesát procent. V kraji zatím hygienici evidují jedno úmrtí, dotyčný měl ovšem závažné zdravotní predispozice.

Festivaly a dovolené

K velkému množství nakažených přispěly především letní prázdniny. Nákaza se do kraje dostala zejména ze zbytku republiky nebo ze Slovenska, které se rovnež potýká s problematickou epidemiologickou situací. Mnoho lidí si nemoc přivezlo z Prahy, kde se konala řada venkovních festivalů. Lidé si tam nemoc zřejmě předali. Tomu nasvědčuje také fakt, že nejvíce nemocných je tentokrát mezi čtyřicátníky a třicátníky.

Někteří si diagnózu přivezli také z dovolené. Nejčastěji šlo o cestovatele z jihu Evropy, Balkánu, Indie nebo Senegalu. Kromě dovolenkářů se nákaza podle ředitelky protiepidemiologického odboru Renaty Ciupek šíří také mezi lidmi na hranici společenské únosnosti. „Jde o sociálně slabé lidi, kteří se mezi sebou často setkávají," popsala. Nevylučuje, že se žloutenka rozšíří také do škol. Před začátkem školního roku proto pracovníci odboru na tento fakt vedení vzdělávacích zařízení upozorňovali.

Nemoc špinavých rukou

Žloutenka typu A je akutní zánětlivé onemocnění jater. Vir do těla vniká ústy a je vylučován stolicí. Jde o výhradně lidské onemocnění, které se šíří kontaktem. Nejčastěji prostřednictvím rukou, ale může jít také o ulpění na madlech a klikách. Riziková je také konzumace neomytého ovoce a zeleniny. K přenosu může dojít také při sexuálních aktivitách.

Inkubační doba je mezi čtrnácti a padesáti dny. Klíčová je podle Ciupek včasná diagnostika. Nemoc má typický průběh, projevuje se zežloutnutím kůže, sliznic nebo očního bělma. Provází ji potíže v zažívacím traktu. Nemocného je potřeba izolovat a hospitalizovat na infekčním oddělení.

Práce epidemiologů

Epidemiologové následne vyhledávají osoby, které s nakaženým přišly do kontaktu. Tito lidé jsou následně sledováni a vyšetřování tak, aby se nemoc případně včas podchytila. Pokud jde o pracovníky v potravinářství, jsou vyřazeni z provozu na celou inkubační dobu.

Od poslední jihomoravské epidemie se podle Ciupek důrazně doporučuje proočkování zaměstnanců v gastronomii, případné překážky na pracoviště se jich totiž v případě platné vakcinace nedotýkají. Očkovat by se mělo také ve školských kolektivech, vakcína ovšem není součástí standardního očkovacího kalendáře.

Důležitá je také prevence. Zásadní je důsledná hygiena rukou po návratu z venkovního prostoru, při použití toalety, před jídlem, pitím i před kouřením.