Brnem zní i třicet let po rozpadu federace slovenština. Ve městě studuje deset tisíc Slováků

Stoupající počet slovenských studentů lze sledovat od konce 90. let, kdy začaly vysoké školy využívat elektronické systémy evidence. Čísla z akademického roku 1992/1993, v jehož půli se rozpadlo Československo, k dispozici nejsou.

„Zájem slovenských občanů o studium na Masarykově univerzitě dlouhodobě mírně roste," řekl mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Nyní je na Masarykově univerzitě 5299 slovenských studentů. Na Vysokém učení technickém jich podle mluvčí Jany Vyklické studuje 3059, nechybějí ani na dalších školách. Slováci v Česku neplatí školné, bez problémů se domluví, na mnoha oborech mohou odevzdávat seminární i závěrečné práce ve slovenštině.

Na brněnském geografickém ústavu loni vznikla diplomová práce, jejímž tématem byli právě slovenští studenti v Brně. Autor vycházel z jinak nedostupných datových sad, včetně údajů o původu Slováků. Zjistil, že nejvíce jich do Brna dojíždí ze západního Slovenska, zejména z Trenčínského a Bratislavského kraje. Za některými obory však studenti neváhají cestovat přes celé Slovensko. Diplomová práce zkoumala také motivaci Slováků. Kromě dostupnosti a kulturní blízkosti zmiňovali také vyšší vnímanou kvalitu vzdělávání ve srovnání se slovenskými školami.

Zastoupení Slováků není na všech fakultách a oborech stejné. Například na Masarykově univerzitě tvoří na fakultě informatiky skoro polovinu studentů, naopak na pedagogické nebo právnické fakultě jsou jich tři, respektive čtyři procenta. Zájem mají Slováci také o přírodovědeckou či lékařskou fakultu. Na Vysokém učení technickém láká Slováky fakulta informačních technologií a fakulta architektury, je jich tam 30, respektive 24 procent.

Třeba na Mendelově univerzitě v roce 1999 studovalo 35 slovenských studentů, nyní je jich 725. „Dlouhodobě přibližně polovina Slováků studuje na provozně ekonomické fakultě, a to převážně v ekonomických oborech, zvýšený zájem mezi slovenskými studenty je také o studium na zahradnické fakultě," uvedla mluvčí Tereza Pospíchalová. Na Janáčkovu akademii múzických umění přicházejí Slováci studovat činoherní a muzikálové herectví, ale také zpěv a jazzovou interpretaci.

Mnozí slovenští absolventi brněnských vysokých škol už v Česku zůstávají, platí to například pro informatiky, kteří v Brně nacházejí široké možnosti uplatnění. Kolik přesně jich ale ve městě žije, není jasné. Slováci jsou sice formálně cizinci, ale velká část z nich se nemusí na úřadech hlásit k pobytu, což komplikuje statistiku, plyne z informací na datovém portálu města Brna.

Když letos navštívil Brno slovenský premiér Eduard Heger, neformálně vyzýval desítky slovenských studentů v publiku, aby se po vysoké škole vrátili do vlasti. Slovensko patří k zemím, které mají dlouhodobě problém s fenoménem "odlivu mozků".

Podle diplomové práce z Masarykovy univerzity lze očekávat, že podíly slovenských studentů budou na českých vysokých školách nadále poměrně vysoké, nic prý nenasvědčuje tomu, že by se trend měl v následujících letech razantněji změnit.

Jednou z příčin obliby Brna mezi Slováky může být i to, že vzhledem ke společné historii obou států a kulturní i jazykové blízkosti se nemusejí obávat xenofobních či nesnášenlivých projevů. Pozornost slovenských médií sice před lety připoutala kampaň Stop Slovákům, vyzývající k omezení počtu slovenských studentů na brněnských univerzitách. Brzy se však vysvětlilo, že jde jen o - možná příliš věrohodnou - cvičnou kampaň studentů politologie.