Kopřivy budou běžnou součástí jídelníčku, myslí si vědci z Brna

Kopřivy v současné době nacházejí využití například v zeleném pivu. K dostání jsou také těstoviny s přídavkem kopřiv nebo se rostlina rostoucí téměř všude využívá v podobě, kapek, bonbónů či limonád. Nyní vědci doufají, že se možnosti v blízké době ještě rozšíří i díky jejich výzkumu. V laboratořích pěstují vědci žahavý plevel tak, že jej doplňují o další prvky, jako je třeba selen nebo zinek. Díky doplňkům se rostlina uplatní lépe ve výživ lidí i zvířat. 

„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla Kamila Širůčková Lónová z Ústavu biologie rostlin AF MENDELU.

Pokud se výzkumníkům podaří dostat stopové prvky do kopřiv, bude uplatnění této rostliny mnohem pestřejší. Využít lze například listy nebo stonky, které hodí i v textilním průmyslu. „Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ řekla Lónová. 

Vědci už několik měsíců pěstují kopřivy v laboratořích ve skleničkách, rostliny dále šlechtí a přenáší na ně vhodné vlastnosti. Výsledek svého úsilí budou znát v následujících týdnech. „Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila vědkyně. Z kopřiv se už nyní dá dělat například sirup z kopřivové šťávy, existuje zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí.