Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně má před sebou dva klíčové úkoly, které budou v budoucnu určovat směr výzkumu. Podle rektorky Danuše Nerudové je potřeba nakrmit v budoucnu deset miliard lidí a zajistit prosperující zemědělství s ohledem na klimatickou změnu. Novinářům to řekla při zahájení výstavy připomínající 100 let existence fakulty.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se budou zabývat každodenním životem středních odborných škol v socialistickém Československu. Chtějí promluvit s desítkami bývalých učitelů, bádat budou i v archivech. Tříletý projekt podpořila Grantová agentura České republiky. Podle vedoucího projektu Michala Šimáně z Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU tématu nebyla od sametové revoluce, tedy téměř 30 let, v podstatě věnována žádná pozornost.

Brněnská Masarykova univerzita vypraví v tuto zimu do Antarktidy dvě expedice. Vedle tradiční výpravy na základnu J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse vědci vyrazí i na Nelsonův ostrov, kde si univerzita pronajala stanici od Českého antarktického nadačního fondu. Vědci to dnes uvedli na tiskové konferenci.

Více než jeden a půl milionu korun ušetřených z veřejného rozpočtu. Takový je výsledek ročního výzkumu projektu Rapid Re-Housing týmem výzkumníků z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně. Cílem projektu Rapid Re-Housing bylo vyzkoušet, zda je možné ukončovat bezdomovectví rodin s dětmi poskytnutím bydlení a flexibilní podpory v podobě sociální práce a zda je toto řešení udržitelné. Projektem prošlo 50 rodin, drtivá většina z nich si bydlení udržela.

Nové laboratoře a biobanku pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků začalo budovat Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MUNI). Zařízení, které vyroste v bohunickém kampusu, umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění. Vybudování biobanky včetně jejího vybavení bude stát asi 200 milionů korun z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání.

Masarykova univerzita bude jako jedna z prvních v Česku finančně podporovat návrat vědkyň do výzkumu. Chystá se vypsat granty, které mají podpořit vědecké výzkumy odbornic na mateřské dovolené, stejně jako těch, kteří se z mateřské vracejí. Univerzita každému takovému projektu přidá navíc půl milionu korun.

Chemici a biologové z Masarykovy univerzity (MU) získali 100 milionů korun na další vývoj látek, které by mohly být využitelné při léčbě nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Jejich práci v dalších čtyřech letech podpoří peníze z evropských fondů. Zkoumané látky chtějí vědci nabídnout farmaceutickým firmám, což se u některých z nich již podařilo.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.

Žijeme v největší prosperitě novodobé historie. Nehrozí nám ani válka, ani hladomor. Přesto okolo sebe slyšíme spoustu vzdechů a nadávek. Jak je to s obyvateli České republiky doopravdy? Výzkumníci z Masarykovy univerzity zkoumali proměnu hodnot a postojů Čechů za posledních 26 let.

Brněnský sociální projekt Rapid Re-housing získal za několik měsíců svého trvání už dvě prestižní evropské ceny. Nyní se na něj zaměřili vědci z Ostravské univerzity. Ve svém výzkumu porovnávali sociální, psychologické i zdravotní aspekty rodin zúčastněných v projektu s rodinami v bytové nouzi. Výzkum pak potvrdil, že díky projektu se zlepšil zdravotní i psychický stav zapojených dětí i rodičů. Po roce projektu si zvládlo udržet bydlení 96% rodin.