Vědci z Brna chtějí zkoumat každodenní život ve školních lavicích za dob socialismu
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se budou zabývat každodenním životem středních odborných škol v socialistickém Československu. Chtějí promluvit s desítkami bývalých učitelů, bádat budou i v archivech. Tříletý projekt podpořila Grantová agentura České republiky. Podle vedoucího projektu Michala Šimáně z Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU tématu nebyla od sametové revoluce, tedy téměř 30 let, v podstatě věnována žádná pozornost.
O životě v lavicích i za katedrou
Vědci chtějí získat data nejen o fungování škol, ale i o životě a práci samotných učitelů. „Hlavním cílem je prozkoumat a popsat každodenní život střední odborné školy v období socialistického Československa, protože pamětníci z této doby pomalu mizí. Pamětníků z řad učitelů středních odborných škol se budeme ptát nejen na fungování střední odborné školy, ale i na jejich tehdejší život a práci," uvedl Šimáně.
Obdobný výzkum zcela chybí
Podle vědců je zřejmé, že výchova a vzdělávání bylo v socialistickém Československu pod důsledným dohledem vládnoucího režimu a mělo sloužit k naplňování režimních cílů. „O tom, jakým způsobem bylo školství v této době formováno, jakým způsobem učitelé naplňovali režimní požadavky, ovšem téměř třicet let od sametové revoluce mnoho nevíme. Systematický historicko-pedagogický výzkum tohoto období u nás totiž v podstatě neexistuje," uvedl Šimáně, který se dějinám pedagogiky a školství 19. a 20. století věnuje dlouhodobě.
Obdobný projekt odhalil překvapivá zjištění
V minulosti se podílel na řešení podobně zaměřeného projektu orientovaného na každodenní život základních škol v období normalizace pohledem učitelů. Z výsledků jej překvapila zejména důsledná snaha o ateizaci společnosti, v níž měli právě učitelé sehrávat důležitou roli. Zaměření na střední odborné školy nyní Šimáně zvolil vzhledem k orientaci Institutu celoživotního vzdělávání MENDELU.
Výzkum vědci koncentrují na školy v bývalém Jihomoravském kraji, který byl za socialistického Československa větší než dnes a patřily do něj i některá města z dnešní Vysočiny, Olomouckého a Zlínského kraje. Vědci chtějí mluvit s několika desítkami učitelů, s některými i vícekrát. „Rozhovory navíc budeme chtít kombinovat i s archivním výzkumem. Respondenty oslovujeme na základě našich kontaktů se současnými pracovníky SOŠ, přes známé a v neposlední řadě metodou sněhové koule, kdy nám respondenti sami doporučují další případné respondenty. Oslovujeme také naše studenty univerzity třetího věku," uvedl Šimáně.
