Možnosti usnadnění léčby rakoviny zkoumá brněnská studentka Pavlína Janovská z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Její práce s názvem Úloha migrace v patogenezi chronické lymfocytární leukémie nyní získala třetí místo v prestižní soutěži Cena Sanofi za farmacii. Ocenění mladé vědkyni osobně předal nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn.

Velmi nelichotivým titulem se nyní může "pyšnit" Brno. Moravská metropole se totiž zařadila na přední příčky evropských měst v užívání pervitinu v přepočtu na obyvatele. Ukázal to výzkum, při kterém vědci zkoumali obsah pervitinu v odpadních vodách.

Téměř 78 procent lidí, kteří dojíždějí do Brna vlakem, dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece - do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné. Vyplývá to z výzkumu, který provedl vlastními silami ve vlacích Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Z výzkumu není zřejmé, do jaké míry byli dotazováni informováni o výhodách a nevýhodách nádraží v té či oné poloze.

Nejvyšší míru přijatelnosti - pro 64 procent - má mezi obyvateli Brna to, aby bylo modernizované hlavní nádraží pod Petrovem. Varianta u řeky, tedy odsun na místo dnešního dolního nádraží, má míru přijatelnosti 49 procent, vyplývá z výzkumu mínění, který zpracovala pro vedení Brna agentura Focus na vzorku zhruba 1000 lidí bydlících v Brně. V průzkumu operovala i se současným nádražím, přestože do budoucna nebude stačit narůstajícímu provozu a bez nového nádraží se Brno neobejde. Současné nádraží má přitom podle průzkumu míru přijatelnosti 58 procent.

Studentky Gymnázia Brno-Řečkovice Kateřina Kudličková a Magdaléna Kadlecová převzaly v pondělí večer v Sonu Centru cenu v 11. ročníku České hlavičky 2017. Spolu s nimi také další čtyři studenti ze středních škol ČR. Podle poroty dosahují oceněné výzkumy až na úroveň doktorských prací.

Archeologové za čtvrt roku, co se zabývají výzkumem v brněnské Vojtově ulici, zatím vykopali 250 hrobových jam, do kterých bylo pohřbeno více než 600 lidí. Jde o pozůstatky hřbitova, který na místě fungoval do roku 1883 Místo, kde archeologové kopou, se jako hřbitov používalo 17 let. Hroby jsou v pravidelných rozestupech, v jednom jsou dva, někdy i tři zemřelí.

Vědci zkoumají biologické dopady holokaustu na přeživší a potomky Dopad holokaustu na přeživší a na generace jejich potomků zkoumají vědci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity v Brně.

Archeologové začínají vyhodnocovat nálezy, které našli při vykopávkách ve Veselé ulici v Brně. K raritám výzkumu patří i zubní kartáčky, které dosud patřily spíše k opomíjeným artefaktům, řekla dnes ČTK archeoložka Lenka Sedláčková. Artefakty z místa, kde budou garáže a Janáčkovou kulturní centrum, zaujímají téměř tisíc beden.

Na jižní Moravu se kvůli změnám klimatu a životního prostředí dostávají nové druhy borelií. Pětiletá studie prokázala výskyt druhu Borrelia spielmanii, do té doby v Česku nezaznamenaného.

Téměř tisíc beden zabírají artefakty, které našli archeologové při výzkumu mezi Veselou a Besední ulicí v centru Brna. Na místě mají vzniknout garáže a koncertní sál. Nejvýznamnějším nálezem je poutní odznak ze 13. století pocházející z některého z římských kostelů.