Pomoc v boji poskytnou z laboratoře americkým vojákům brněnští výzkumníci. Na profesionální bojovníky přidělají zařízení, které pozná, zdali je člen armády ve stresu nebo umírá. Díky nové technologii tak snadněji určí, koho z bitevního pole zachrání jako prvního.

Více než tři čtvrtiny lidí starších 50 let, kteří byli v Evropě hospitalizovaní s covidem, měly nadváhu. Zhruba třetina z nich byla obézní. Podle vědců z brněnského Národního institutu SYRI tak nadváha u pacientů s nemocí covid zvyšuje pravděpodobnost hospitalizace. Upozornili také, že problém je aktuální i pro českou populaci, kde se rok od roku zvyšuje průměrný index tělesné hmotnosti.

Na pomoc farmářkám a zemědělkyním se vydají brněnští výzkumníci. Společně s kolegy z Irska a dalších evropských států se zaměří na roli žen na venkově. Česko bude v novém projektu reprezentovat země, které mají historickou zkušenost s kolektivizací. Nabyté zkušenosti poté akademici uplatní v tuzemsku.

Nový způsob, jak zachránit české lesy, vyzkouší brněnští lesníci. Na Jihlavsku vysadí stovky cizokrajných stromů, mezi nimiž budou i giganti z Blízkého východu a Ameriky. Testování exotických dřevin v tuzemském porostu pomůže s kůrovcovou kalamitou i měnícím se podnebím.

Výzkumníci z Brna vynalezli speciální náramek, který pozná, zda uživatel trpí Parkinsonovou nemocí. Přínosem novinky je, že přístroj rozezná chorobu ještě dříve, než se naplno projeví. Díky objevu získají nemocní naději, že jim lékaři dokáží více pomoci.

V cestě za čistějším ovzduším nově pomůžou 5G sítě. Podle vědců můžou telekomunikační sítě sledovat množství škodlivin, které se ve vzduchu nachází. Moderní technologie tak lze využít jako levnější a přesnější náhradu současných automatických měřicích stanic.

Brněnští vědci vyplňují horké letní dny rozsáhlým výzkumem. Zkoumají pohřebiště příslušníků křesťanské reformní společnosti, kteří jsou známí jako habáni. Na hřbitově v Přibicích na Brněnsku pracují už pátou sezónu. Letos zjišťují, jaké pochutiny okusily jazyky tehdejších členů komunity.

Odborníci z Muzea města Brna po více než čtyřiceti letech vrátili do hry otázku o počátcích jihomoravské metropole. Pomocí moderní radiouhlíkové metody přezkoumali pozůstatky prkna z nejstarší brněnské kamenné stavby a výsledek je překvapil. Rotunda na Starém Brně mohla vzniknout už v době Velké Moravy.

Byl podobný neandrtálcům, měl tmavou pleť, zánět v kostech a špatnou psychiku. Tak vykreslili člověka z doby kamenné vědci z Moravského zemského muzea v Brně. Po více než 130 letech od objevení paleolitického hrobu šamana na Francouzské ulici nechali vyrobit jeho figurínu. Antropologickou rekonstrukci návštěvníci uvidí v Pavilonu Anthropos od 19. srpna.

Stopku chemikáliím v obilí dají brněnští výzkumníci. Do čtyř let chemické moření nahradí plamenem, který osivo proti nemocím a plísním ochrání stejně kvalitně, navíc je šetrnější k přírodě. Kromě nového způsobu ochrany semen vyrobí stroj, jenž ekologickou cestou zpracuje desítky tun semen za hodinu.