5G sítě pomůžou v boji se znečištěným vzduchem, tvrdí vědec z Brna
V cestě za čistějším ovzduším nově pomůžou 5G sítě. Podle vědců můžou telekomunikační sítě sledovat množství škodlivin, které se ve vzduchu nachází. Moderní technologie tak lze využít jako levnější a přesnější náhradu současných automatických měřicích stanic.
Znečištěný vzduch trápí podle Světové zdravotnické organizace až čtyři pětiny obyvatel měst, miliony lidí ročně zplodiny dokonce zabijí. Do boje proti znečištěnému prostředí vyrazil s mezinárodním týmem vědců, který se monitorováním kvality ovzduší dlouhodobě zabývá, i výzkumník z Ústavu automatizace a informatiky z Vysokého učení technického v Brně Pavel Škrabánek.
Skupina odborníků se poslední tři roky soustředí zejména na využití telekomunikačních sítí páté generace. „Jedna anténa pro 5G pokrytí obslouží perimetr zhruba 500 až 1000 metrů. Dá se tedy čekat, že jimi budou města poměrně hustě pokrytá. My se snažíme antény upravit tak, aby se samy staly senzorem pro měření škodlivin,“ vysvětlil.
Zatímco Škrabánkovi kolegové v Norsku připravují speciální polymery, jenž přitahují konkrétní látky, on vymýšlí algoritmus, který zachytí drobné změny v chování antény vystavené znečištěnému ovzduší. Ty poté zařízení převede do konkrétních údajů o stavu atmosféry. „Pokud se to podaří, mohli bychom mít data o kvalitě ovzduší doslova za každým rohem,“ doplnil.
Náhrada za drahé senzory
Představu o aktuální kondici vzduchu si v jihomoravské metropoli můžou udělat už nyní. Brno sleduje prostředí pomocí desíti automatických stanic, z nichž čtyři patří hydrometeorologickému ústavu, jedna ostravskému zdravotnímu ústavu a zbytek městu Brnu.
Senzory, které by se daly pro monitorování využít tedy sice existují, jejich cena se ale pohybuje od stovek do tisíce euro za kus. „Podle zahraničních studií je žádoucí pokrýt tisícem senzorů jednu čtvereční míli, tedy zhruba jeden a půl kilometru čtvereční. Plošný monitoring by byl z hlediska nákladů zcela nereálný,“ uzavřel.
