Vědci z Brna zkoumají pohřebiště habánů. Z koster zjistí, co jedli
Brněnští vědci vyplňují horké letní dny rozsáhlým výzkumem. Zkoumají pohřebiště příslušníků křesťanské reformní společnosti, kteří jsou známí jako habáni. Na hřbitově v Přibicích na Brněnsku pracují už pátou sezónu. Letos zjišťují, jaké pochutiny okusily jazyky tehdejších členů komunity.
Archeologický nález v Přibicích je s téměř stovkou koster největším zkoumaným pohřebištěm habánské komunity na našem území. Cílem letošního výzkumu je probádání tehdejšího jídelníčku. „Chceme využít takzvanou izotopovou analýzu, která odhalí stravovací návyky pomocí stopových prvků obsažených v částech kostí a zubů, kam se právě podle toho, co jedli, stopové prvky jako dusík nebo stroncium uložily,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Tomáš Mořkovský.
Novokřtěnci, jak se takzvaným přezdívá, žili v uzavřených komunitách a libovali si ve výrobě kvalitních výrobků. Mezi zástupci vyznavačů křesťanství se našli výjimeční řemeslníci, hodináři i vinaři. Velkého uznání se dodnes dostává i habánské keramice.
Zbytek společnosti je měl za podivíny, přesto žili pod ochranou šlechticů, kterým odváděli velké daně z nabytého bohatství. Pokojně žili až do třicetileté války, po níž vynuceně kvůli katolikům odešli z rodné země. Nevyhnuli se ani agresi císařských žoldáků, kteří v červenci roku 1620 v Přibicích pobili či zranili přes sedmdesát habánů včetně žen a dětí. O několik měsíců později vypálili i tamější stavení.
Právě podobné útoky často komplikují současný výzkum. Brněnští archeologové ale mají štěstí. „Umístění hřbitova mimo zástavbu, poskytuje vynikající předpoklady k tomu, aby se podařilo ho prozkoumat v celém jeho původním rozsahu. Habánská pohřebiště jsou totiž často zcela zničena, případně se nacházejí v zastavěných oblastech. Komplexní výzkum celého hřbitova je tak v kontextu výzkumu moravských habánů zcela výjimečný,“ doplnil Mořkovský.
