S příchodem další vlny vysokých teplot Češi znovu čelí nepříjemnostem spojeným s horkým počasím. Největší potíže jim podle nového průzkumu výzkumné agentury Bohemian Research způsobuje noční spánek. Za největší problém jej označilo 33,9 procenta z tisícovky oslovených respondentů. Dalších 20,6 procenta uvedlo, že během veder nejvíce pociťují únavu, podrážděnost nebo nižší produktivitu, zatímco 13,2 procenta trápí omezení při sportu a fyzické aktivitě.

Přelom podzimu a zimy na jihu Moravy doprovází nárůst respiračních onemocnění. Stoupají počty případů covidu-19, přibývá chřipky a ordinace i domácnosti znovu řeší, jak se v příznacích vyznat. Podle aktuálních dat ÚZIS bylo letos zaznamenáno přes 48 tisíc lidí s covidem a hygienici hlásí nárůst chřipkových infekcí, hlavně u malých dětí. Jak ale poznat, zda za potížemi stojí koronavirus, chřipka nebo jen běžné nachlazení?

Česko momentálně sužuje neúprosná vlna veder. Vysoké teploty však neovlivňují jen naše pohodlí, ale mají zásadní dopad i na pracovní výkon. Nejvíc to pociťují zaměstnanci v kancelářích, kde teplota může snadno překonat přes únosnou hranici. Klesá soustředění, přichází únava, bolesti i podrážděnost. Co dělat, když je i vaší klimatizaci horko?

Podle nedávných dat Centra dopravního výzkumu vzrostl počet dopravních nehod způsobených únavou řidiče na 614 během prvních pěti měsíců letošního roku. Mikrospánek, který trvá obvykle mezi třemi a patnácti sekundami, je častou příčinou. Během třísekundového mikrospánku může vozidlo při rychlosti 90 kilometrů v hodině urazit až 75 metrů.

Jihomoravští policisté zveřejnili záběry z tragické dopravní nehody osobních automobilů ze silnice I/52 u Pasohlávek na Brněnsku, kde v úterý naboural čtyřicetiletý cizinec v mercedesu do protijedoucího toyoty, v niž cestovali dva cizinci. Jeden z nich těžkým zraněním podlehl.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) se po nemoci covid-19 a karanténě vrací dnes do běžného pracovního režimu. Uvedla, že i při lehkém průběhu nemoci zaznamenala únavu, slabost a horečky a vyzvala veřejnost k dodržování opatření proti šíření nemoci. U Vaňkové se covid-19 potvrdil poslední zářijový týden.

Únava, vyčerpání, ale i řada léků znamenají pro účastníky silničního provozu nebezpečí. Pokud se řidiči cítí ospalí nebo si vezmou prášek na tlumení bolesti, jejich reakce jsou zpomalené a neměli by za volant usedat. Výrazně totiž zvyšují riziko zavinění dopravní nehody, a to i té, která může skončit fatálně.

Asi nejkratší cestu k vyřešení dopravní nehody museli dnes ráno urazit policisté z Břeclavi. Přímo před stanicí jim totiž na chodníku boural dvaadvacetiletý řidič.

Unavený řidič je stejně nebezpečný, jako kdyby řídil opilý. Podobně působí i lehký stupeň dehydratace. Mikrospánek není zdaleka tak řídký jev, jak se soudí. Téměř polovina šoférů přiznává, že za volantem někdy usnula. I za letního horka lze cestovat bezpečně. Pozor však na recepty, které opravdu nefungují.

Mikrospánek. Fenomén trvající zhruba 3 až 15 sekund, během nichž člověk nevnímá žádné vnější podněty, není zdaleka tak řídký, jak se všeobecně soudí. Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Ostatně není divu. Alarmujících 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli.