Od hájenky z Bílovic nad Svitavou na Brněnsku vyrazil dnes krátce po poledni koňský povoz s vánočním stromem, který se po čas adventu stane hlavní dominantou brněnského náměstí Svobody. Koně dorazili na centrální plochu moravské metropole i s třináct metrů vysokou jedlí bělokorou před pátou hodinou odpoledne.

Před sto lety se v Kyjově na Hodonínsku konala první folklorní přehlídka Slovácký rok. Kvůli pandemii koronaviru město ustoupilo od plánu uspořádat plnohodnotné oslavy s masovou účastí, výročí ale přesto připomíná série komornějších akcí rozvržených od pátku do neděle.

Nepříjemnou dohru mělo hodové veselí v jihomoravských Velkých Němčicích na Břeclavsku. V pondělí ráno tam zaútočil nožem třiačtyřicetiletý muž, který se dostal do sporu s jiným hodovníkem. Pachatele policisté nyní obvinili z pokusu vraždy a hrozí mu až dvacetiletý pobyt za mřížemi.

Koňské pólo patří mezi sportovní aktivitu, která se těší oblibě zejména v Jižní Americe a mezi šlechtou. V poslední době ale přichází na chuť kolektivnímu jezdeckému sportu také lidé v České republice. Za tréninkem a turnaji jezdí tuzemská i evropská špička do obce Březina u Křtin na Brněnsku, kde se nachází jediné hřiště pro pólo v Česku a také jeden z nejvýznamnějších českých klubů Noe Polo Club.

Každoroční Jihomoravské dožínky se tentokrát odehrají v Kyjově. Oslavy sklizně, které připomínají tradici zemědělství a řemesel, se pravidelně konají v některém z krajských měst. Letos by měly alespoň částečně nahradit zrušený kyjovský Slovácký rok.

V brněnské Dominikánské ulici se znovu vaří pivo. Výroba pěnivého moku v centru moravské metropole má tradici již od první poloviny 16. století. Noví majitelé objekt znovu přestavěli na pivovar a navázali na tradici věhlasného sládka Františka Ondřeje Poupěte, který v historickém podniku dříve působil.

K velikonočním tradicím neodmyslitelně patří zdobení kraslic. Nejinak je tomu ve Vacenovicích na Hodonínsku, kde už téměř osmdesát let chodí lidé z širokého okolí obdivovat výtvory Marie Jakubíčkové. Na vajíčka škrábe tradiční vzory odkazující na  rodnou obec a krajinu jižní Moravy.

Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.

V kalendáři asi nenajdete jiné datum, ke kterému by se vázalo takové množství pranostik. Na Hromnice o hodinu více, Hromnice – jara svíce anebo Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Naši předkové dodržovali také řadu zvyků, hospodyně nesměly šít, lidé raději ani netančili a někde se dávala zapálená hromnička do ruky těžce nemocnému.

Dnes je první svátek vánoční, v kalendáři zvaný jako Boží hod, jinak je nazýván také jako Slavnost Narození Páně. Dnes by neměl nikdo pracovat, mělo by se rozjímat a odpočívat.