Velký pátek je dnem ukřižování. Nemělo by se prát prádlo ani hýbat se zemí

Základním zvykem, který stanovuje křesťanská církev, je půst od masa a půst újmy, což znamená nejíst maso a dosyta se najíst pouze jednou za den. Na Velký pátek se neslaví mše svatá a nejsou povoleny pohřební obřady. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek).

Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady. Označeny by měly být světélkem nebo kvetoucím či zářícím kapradím. Podle pověsti by se v tento den měla otevírat také památná hora Blaník s ukrytými rytíři.

Na Velký pátek by se také nemělo nic půjčovat, jelikož půjčená věc by mohla být očarována. Dále by se nemělo hýbat se zemí, to znamená rýt či okopávat, ani prát prádlo, protože by podle pověry bylo namáčeno do Kristovy krve.

Moc byla na druhou stranu připisována koupelím, kdy lidé ještě před svítáním vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok. Právě voda totiž měla mít zvláštní moc. Proto by měl každý na Velký pátek zajít ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej.

Velký pátek jako státní svátek

Jako státní svátek byl Velký pátek slaven do 50. let dvacátého století. Debata kolem obnovení tohoto dne jako státního svátku probíhala vždy periodicky kolem Velikonoc. V říjnu 2015 pak Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek, 11. prosince prezident příslušný zákon podepsal. Velký pátek byl tak po dlouhé době slaven jako státní svátek poprvé v roce 2016.