Odpady ve vodě opět trhají rekordy, po říjnových povodních vytáhli pracovníci povodí Moravy další stovky tun spláví. Práci jim ale komplikuje počasí. Nejvíce splaveného odpadu vytáhli pracovníci z Brněnské přehrady.

Zná to nejspíš každý z nás. Procházíte se klidnou přírodou, užíváte si její krásu… a pak přichází studená sprcha, nad kterou zůstává rozum stát. Řeč je o odpadu, který hyzdí lesy, louky nebo dokonce park ve městě. Že jsou dnes černé skládky minulostí? V žádném případě! Důkazem jsou data aplikace zmapujto.cz, díky které se podařilo objevit tisíce nelegálních skládek. A nové se stále objevují…

Použité jednorázové roušky rozhodně nevyhazujte do tříděného odpadu, přišli by s nimi do styku pracovníci na dotřizovacích linkách, upozorňuje SAKO Brno. Nemocní lidé by odpad neměli třídit vůbec. SAKO zároveň radí, jak se chovat ve sběrných dvorech, které pro veřejnost nechávají otevřené.

Experti z Mendelovy univerzity v Brně dokumentují plastový odpad v krasových jeskyních. V poslední době přibývá především odpadu, který přitéká společně s povrchovou vodou do propastí. Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF) MENDELU tvrdí, že se z výskytu plastu v krasu stává nový fenomén. Spolu s Českou spelologickou společností pracují na unikátním výzkumu. Znečištění v jeskyních mimo jiné ukazuje i na zatížení krajiny v minulosti a dnes.

Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel. I přesto je s tříděním odpadu spojeno několik polopravd a nepřesností, kvůli kterým končí v kontejnerech odpad, který tam nemá co dělat. Jaké chyby dělají Češi v třídění nejčastěji?

Vodohospodáři z Povodí Moravy od června pravidelně čistí okolní přehrady. Letos se hmotnost naplaveného odpadu vyšplhala na rekordních 300 tun jen z Brněnské přehrady. Spláví zhoršuje kvalitu vody, krom přírodních materiálů se totiž na hladinu dostává i nebezpečný materiál z černých skládek.

Česká republika je špičkou v třídění. Pozitivním ukazatelem je i stoupající poměr tříděného odpadu vůči komunálnímu. Zajímalo vás někdy, jaká je cesta například PET lahve poté, co ji zodpovědně hodíte do žlutého kontejneru? Tajemství odpadového cyklu jsme poodkryli ve vyškovské třídírně odpadů Respono.

Kvůli koronaviru letos Brno posunulo termín platby ročního poplatku za svoz komunálního odpadu na konec srpna. Ještě před začátkem školního roku by tak měl mít každý Brňan v kolonce “zaplatit odpad” úspěšně odškrtnuto. Město přitom za poctivé dodržení povinnosti už několik let odměňuje, Brňané tak mohou získat dotaci ve výši 1425 korun na roční elektronickou šalinkartu. Povinnost platit za odpad se vztahuje na většinu obyvatel. Existují však výjimky a různé způsoby platby. Přinášíme proti podrobný přehled, koho se poplatky týkají, kdy, proč a kolik mají lidé za komunální odpad letos platit.

Vodní nádrže zachytily po povodních v průběhu června tuny splaveného odpadu. Povodí Moravy se proto rozhodlo zahájit úklid. S pomocí svých zaměstnanců a techniků odstranili jen z brněnské a novomlýnské nádrže přes 200 tun přírodního i umělého odpadu. Ten pak ekologicky zlikvidovali.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.