Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle dnešního rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soud dnes rozhodl o tom, že opatření se ruší k 21. listopadu, ministerstvo tak má do té doby čas přijmout nové bez vad, dodala na twitteru mluvčí soudu Markéta Puci. Reakci ministerstva zjišťuje.

Řidič České pošty uspěl se žalobou, která poukazovala na nerovné odměňování pracovníků na stejných pozicích v různých regionech. Dovolání zamítl Nejvyšší soud (NS), podle kterého zákon umožňuje v rámci jedné firmy zohlednit v platech jen interní podmínky ovlivňující náročnost práce, nikoliv vnější okolnosti, například širší společenské a ekonomické prostředí daného regionu. Na rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce, upozornil deník E15.

Vláda dnes schválila materiál ministerstva zdravotnictví, na základě kterého požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Na dotaz to uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ve čtvrtek vládní představitelé uvedli, že chtějí prodloužení nouzového stavu do 25. května, aby bylo možné zachovat restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. Nyní platí nouzový stav do 30. dubna.

Soud dnes zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Podle něj jsou nezákonná. Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné.

V době panující pandemie koronaviru zakázalo ministerstvo zdravotnictví přítomnost otců u porodu, odkazuje se přitom na ochranu personálu. Proti tomu však protestují jak samotní rodiče, tak lidskoprávní organizace, které argumentují skutečností, že otec trávící čas ve společné domácnosti s rodičkou, představuje stejné riziko nákazy jako rodička samotná. K zákazu se vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček, podle něj není přítomnost otce u porody základním lidským právem. Společnost se podle Křečka bez otců u porodu vždy obešla, podle něj jde o jistou módní záležitost dnešní doby.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl stížnosti vězněného Ukrajince Timura Treťjakova, jenž se domáhá širšího kontaktu s rodinou prostřednictvím videokonferencí nebo jiných internetových služeb. Žalobou muže, který si v Česku odpykává 22 let za vraždu řidiče Sazky, se musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Původně ji odmítl, bylo to však předčasné, zjistila ČTK z úřední desky NSS.

Justice při zabrání zboží porušila práva firem, které provozovaly takzvané growshopy, tedy obchody s pomůckami pro pěstitele konopí i dalších rostlin. Stížnosti dvou společností tento týden vyhověl Ústavní soud (ÚS). "Došlo k zabrání věcí v nepřiměřeném rozsahu," uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Pavel Rychetský. V nálezu soudci připomněli, že stát část zabraného zboží nabízí nyní sám k odkupu.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost potravinářské společnosti Bidfood Czech Republic, která dostala pokutu 600.000 korun za nedeklarovanou koninu v předsmažených hovězích burgerech. Odebrala je od jiného dodavatele, přesto Státní veterinární správa pokutovala také Bidfood (dříve Bidvest) jako firmu, která klamavě označený výrobek dále distribuovala.

Ústavní soud dal šestapadesátileté ženě novou šanci ověřit, kdo je jejím otcem. Okresní soud v Písku musí projednat její žalobu na určení otcovství. Původně řízení zastavil s vysvětlením, že justice už spor jednou řešila v 60. letech, a existuje proto takzvaná překážka věci rozsouzené. Žena ale poukazovala například na to, že v 60. letech justice neprovedla krevní test a že nyní by bylo možné využít spolehlivý test DNA.

Ústavní soud definitivně potvrdil pokutu 60 tisíc korun za reklamní kampaň, která v roce 2009 oblékla romské kopáče v centru Prahy do triček s nápisem "Měl jsem se líp učit!" Pokutu dostala agentura Underline, která kampaň připravila pro provozovatele webu www.skoly.cz. Reklama byla podle ÚS pokleslá, stála na rasových předsudcích a stereotypech. Stížnost firmy Underline proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.