Řidiči pošty se nelíbilo, že za stejnou práci dostává méně peněz než kolegové v Praze. Uspěl u soudu

Řidič v žalobě tvrdil, že jeho mzda v Olomouci byla nižší než u kolegy v Praze na stejné typové pozici a tarifním stupni. Považoval to za nerovné zacházení. Pošta namítala, že do výše mzdy zaměstnance se promítají jednak předpoklady a požadavky pro výkon práce, jednak podmínky jednotlivých pracovišť.

Práce řidiče v Praze je podle argumentace státního podniku složitější, odpovědnější a namáhavější, například s ohledem na velikost regionu a rozmístění provozu do několika částí a budov. Odměňování navíc zohledňuje i reálnou výši mezd a životních nákladů v Praze.

Řidič dosáhl u Okresního soudu pro Prahu 2 takzvaného mezitimního rozsudku, podle kterého je základ žaloby oprávněný. O konkrétních nárocích bude justice teprve rozhodovat. Odvolání pošty zamítl Městský soud v Praze. Názor obou pražských soudů potvrdila nejvyšší instance.

NS zdůraznil, že zákon přesně stanovuje, jak hodnotit "obtížnost pracovních podmínek". Zohledňuje se rozvržení pracovní doby, směny, přesčasy nebo rizikovost a další negativní vlivy pracovního prostředí. Jde o taxativní výčet hledisek, která se týkají výhradně interních podmínek výkonu práce, nikoliv vnějších okolností. „Z tohoto důvodu nelze připustit jakýkoliv extenzivní výklad jdoucí nad daný zákonný rámec," rozhodl NS.

Pošta se zatím podle E15 s rozsudkem seznamuje a zváží, zda podá ústavní stížnost. Deník E15 citoval také právníka Tomáše Procházku z kanceláře Eversheds Sutherland, podle kterého jde o první rozsudek svého druhu a má potenciál spustit lavinu soudních sporů zaměstnavatelů se zaměstnanci.