Ukrajinci, kteří na jižní Moravě našli útočiště před válkou, se i po třech letech potýkají s problémy při hledání práce odpovídající jejich kvalifikaci. Hlavní překážkou je jazyková bariéra a chybějící uznání vzdělání. S integrací pomáhají organizace jako Centrum pro cizince či Vesna.

Do ukrajinského Dnipra v pátek z Brna vyjel kamion s humanitární pomocí. Spolek Brno pro Ukrajinu v něm poslal 37 elektrických polohovacích postelí, 16 vozíků a desítky berlí či ortéz. Poslouží raněným vojákům i civilistům, uvedl v tiskové zprávě člen výboru David Konečný. Spolek také na jaře organizoval prostřednictvím serveru Donio sbírku na specializovaný materiál pro zdravotníky působící v nemocnicích i na frontě ve východních oblastech Ukrajiny. Lidé do ní za tři měsíce darovali 250 000 korun.

Brněnské Divadlo Feste dnes poprvé uvede inscenaci Žal, jejíž finální tvar se rodil při veřejných zkouškách na Ukrajině. Věnuje se problémům mladých lidí, včetně jejich úzkostí a depresí, a to hlavně optikou ukrajinských dětí a dospívajících, jimž různými způsoby do života zasáhla válka. Premiéru hostí spolek Vesna. Inscenace je v ukrajinštině s českým překladem na titulkovacím zařízení, informoval za divadelníky Štěpán Chalupa.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich dnes zahájil pracovní cestu na Ukrajinu. Ve Lvově se setká se zástupci partnerské Lvovské a Dněpropetrovské oblasti. Jednat s nimi chce o humanitární pomoci i navázání obchodní spolupráce. Oběma regionům chce delegace představit programy ministerstva průmyslu a obchodu, které mají pomoct s poválečnou obnovou Ukrajiny. Výjezd je plánovaný na tři dny s tím, že hlavní program bude ve čtvrtek.

V Jihomoravském kraji žije více než 39 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před válkou, kterou v jejich zemi před dvěma lety rozpoutalo Rusko. Nejvíce jich našlo útočiště s ohledem na nabídku práce či škol v Brně nebo jeho blízkém okolí. Navzdory podpoře samospráv i neziskových organizací přetrvává v regionu problém s jejich zaměstnáváním. Často pracují na nízkokvalifikovaných pozicích, načerno nebo formou vykořisťování neoficiálními zprostředkovateli, řekla ředitelka Centra pro cizince Jihomoravského kraje Alena Krejčí.

Ruská armáda se nyní podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany zaměří na Ukrajině především na defenzivní činnost. Cílem bude upevnit současné pozice na důležitých místech frontové linie. Případný další útok směrem na západ Ukrajiny je podle něj velice málo pravděpodobný.

Další ruská ofenzivní operace většího rozsahu na Ukrajině se podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany nyní jeví jako nepravděpodobná. Ruské vojenské úsilí se mimo úseků frontové linie spíš soustředí na budování silných obranných pozic před očekávanou ukrajinskou ofenzivou. Odložení ukrajinského útoku na léto by podle něj umožnilo lépe secvičit jednotky. 

Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na hlavu ruského státu Vladimira Putina za správné. Postup soudu uvítalo ministerstvo zahraničí, které ocenilo, že tak učinil v krátké době. Putin je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).

Za schvalování ruské agrese na Ukrajině v Česku dosud padlo devět pravomocných rozsudků. Vyplývá to z evidence Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). V osmapadesáti případech byl někdo obviněn. Trest si odnesli lidé za projevy na demonstracích i sociálních sítích.

Rusko se může stát demokratickou zemí, přestože o tom mnozí odborníci či politici na Západě pochybují. Tvrdí to exilový historik Zubov. O situaci v rodné zemi promluvil při své první přednášce pro širokou veřejnost, která se konala od doby, kdy našel azyl u Masarykovy univerzity v Brně.