Rusko může být demokratické, říká historik Zubov, který našel azyl v Brně
Rusko se může stát demokratickou zemí, přestože o tom mnozí odborníci či politici na Západě pochybují. Tvrdí to exilový historik Zubov. O situaci v rodné zemi promluvil při své první přednášce pro širokou veřejnost, která se konala od doby, kdy našel azyl u Masarykovy univerzity v Brně.
Jako zásadní podmínku pro změnu v Rusku zmínil historik rozvoj vzdělanosti a osvobození duší lidí, kteří jsou poznamenaní komunistickou totalitou i autoritářským režimem současného prezidenta Vladimira Putina. „Bez intelektuálů to nepůjde," konstatoval Andrej Zubov, který do Brna společně se svojí rodinou přicestoval loni v říjnu.
Veřejná přednáška Zubova, který v Brně dosud hovořil jen před akademickou obcí, byla součástí programu Masarykových dní. V plné posluchárně usedli lidé různých generací, středoškoláci i senioři.
Zubov, jenž patří ke kritikům Putinova režimu, poukázal na klíčovou roli intelektuálů v přerodu Itálie a Německa po pádu fašismu a nacismu. Věří, že Rusko může urazit stejnou cestu jako oba státy, které sice ve 20. století ovládli autoritáři, ale po válce se vrátily k demokracii. Budování demokratických struktur je podle něj snazší část úkolu - tou těžší je vzdělání a změna smýšlení lidí.
Pro Zubova je pobyt v Brně zlomový i proto, že po osmi letech předstoupil před studenty. Politologova kariéra v Rusku totiž nabrala strmý spád poté, co roku 2014 odsoudil anexi Krymu. „Když se to podaří, Rusko bude schopné být demokratickou zemí, stejně jako Itálie po Mussolinim, Německo po Hitlerovi, Československo nebo Polsko po komunistické vládě. Rusko v tom není jiné," řekl Zubov.
Putin padne, říká Zubov
Putin podle Zubova dříve nebo později padne. Historik také předpokládá, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu skončí vítězstvím Ukrajinců, kteří se pak stanou součástí evropského a transatlantického společenství. Co není tak jasné, je problém Ruska - tedy co dělat s Ruskem, až prohraje válku, doplnil Zubov. Historik nesouhlasí s názory, že Rusko pak musí být izolováno od zbytku Evropy. Věří, že Rusové dokážou nastoupit cestu k demokracii, a to přesto, že Putinův režim podle něj usiluje o primitivizaci ruské společnosti, degradaci jejího intelektuálního potenciálu a návrat do poměrů 17. či 18. století.
Období nepřátelství bude delší, zní z druhé strany
Skeptičtější názor dnes v Brně vyslovil diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst. Hlavní překážkou pro rozvoj demokracie v Rusku je podle něj imperiální idea, kterou ovšem nezastává jen Putin. Podle Kurfürsta sice nelze pohlížet na žádný národ očima historického či geografického determinismu, ale pro rozvoj demokracie v Rusku nyní nevidí základ ani tradici. Rychlá změna tak podle něj není realistická.
Kurfürst upozornil také na to, že Rusko nyní nebojuje jen proti Ukrajině jako státu, ale také proti západním hodnotám. „Cílem této války jsou liberální demokraté a demokracie," uvedl. Militantní patriotismus podle Kurfürsta plodí nenávist, která je namířená proti Západu a Ukrajině, ale může se obracet i dovnitř Ruska, proti "vnitřnímu nepříteli". Tamní demokraté a liberálové jsou proto v nebezpečí. Obává se, že po případném pádu Putina přijde další autokrat.
Evropa musí být podle Kurfürsta připravená na delší období nepřátelství na Východě. Demokracie v Rusku je možná, ale spíš v delším měřítku. Teď musíme čelit zlu a stát pevně za Ukrajinou a demokracií, uzavřel Kurfürst.
