Na jihu Moravy žije přes 39 tisíc uprchlíků před Putinovou agresí. Přetrvává problém s jejich zaměstnáváním

„Ukrajinská komunita pociťuje v našem kraji velkou míru podpory, což přispívá i k pocitu bezpečí. Odvrácenou tváří je současně závislost na dávkách a zadlužování se," uvedla Krejčí. Důvodem je to, že se uprchlíkům nedaří získat pozice, které odpovídají jejich vzdělání. „Až dvě třetiny uprchlíků pracují v Česku pod svou kvalifikaci, obdobně je tomu i v našem kraji. Požadavek na znalost češtiny ze strany zaměstnavatelů je mnohdy jen těžko splnitelný. Největší překážkou je zaměstnávání uprchlíků v sektoru zdravotnictví a školství, kde je požadována znalost jazyka až na úrovni rodilého mluvčího. Přicházíme tím o kapacity, které jsou na mnoha místech už teď velmi potřebné," dodala.

Z dat, které poskytl úřad práce, vyplývá, že ke konci loňského roku pracovalo v Jihomoravském kraji 31 200 Ukrajinců. Asi 40 procent pracovalo na nekvalifikovaných pracovních pozicích, srovnatelné množství potom na kvalifikovaných místech při obsluze strojů a zařízení. V řemeslných profesích pracovalo asi osm procent Ukrajinců, šest procent v obchodě a službách. Vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků byla asi dvě procenta.

Ukrajinští uprchlíci se uplatnili například ve Fakultní nemocnici Brno. Podle mluvčí Pavlíny Hořicové jich tam pracuje 66, z toho jeden na pozici lékaře, bezmála tři desítky jako sanitáři a je tam také 17 všeobecných a 12 praktických sester. Dva sanitáře z Ukrajiny zaměstnává Úrazová nemocnice Brno.

Také zdravotnická zařízení zřizovaná krajem zaměstnávají Ukrajince na pozicích sanitářů a sanitářek či pomocného personálu. Uprchlíci pracují i ve školách, a to na pozicích asistentů pedagoga nebo jako uklízečky a kuchařky, několik lidí je v sociálních službách. „Obecně můžeme hovořit spíše o nízkokvalifikovaných profesích, a to z důvodu toho, že na kvalifikovanější profese je třeba vysoká úroveň českého jazyka a požadavek na uznání kvalifikace a profesní zkoušky," uvedla mluvčí krajského úřadu Alena Knotková.

Centrum pro cizince od počátku informuje klienty o možnostech uplatnění, uznání vzdělání či samostatného podnikání. Otevřelo také několik intenzivních kurzů českého jazyka. „Uprchlíci o ně mají velký zájem. Zhruba 60 procent účastníků tvoří ukrajinští občané. Klienti považují znalost českého jazyka za důležitý prvek integrace a cestu ke zkvalitnění života v Česku. Poptávka po kurzech nabídku převyšuje," dodala Krejčí.

Rozšíření nabídky kurzů češtiny i vysokoškolských oborů pro výuku češtiny jako druhého jazyka by podle ní přispělo k ještě větší integraci. Stejně tak považuje za důležité posílení asistence na pracovním trhu, informovanosti o možnosti rekvalifikačních kurzů a budování kapacit v péči o duševní zdraví. Důležitou roli hraje také vyvracení dezinformací ohledně ukrajinské komunity, které se šíří na sociálních sítích. Jako pozitivní v souvislosti s integrací ukrajinských uprchlíků vnímá, že se podařilo například umísťování dětí do mateřských a základních škol.

V Brně jich školy přijaly stovky. „Díky spolupráci a koordinaci byly využity volné kapacity bez vlivu na přijímání ostatních dětí. Situace se ustálila a po loňských prázdninách evidujeme i pokles počtu ukrajinských žáků. Podle posledních údajů z loňského října mateřské školy navštěvovalo přibližně 220 ukrajinských dětí a základní školy asi 1680," řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.