V Česku je zhruba 30 tisíc dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali bez doprovodu zákonných zástupců. Dvě stovky pak přišly samy bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. Novinářům to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. Experti radí zajistit pro děti a mladé místa ve školách, posílit výuku češtiny a nabídnout jim kroužky. Podle výzkumu agentury PAQ Research chodilo na konci loňska v ČR do středních škol 46 procent mladých z Ukrajiny a do základních škol 90 procent ukrajinských dětí.

Vzorce chování ruského velení v konfliktu na Ukrajině se nezměnily od druhé světové války, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Dosavadní vývoj konfliktu na Ukrajině by se pak podle něj dal nazvat podivnou válkou. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK. Od zahájení vojenského útoku Ruska na Ukrajinu uplyne v pátek rok.

Celkem dvanáct uprchlíků z Ukrajiny zaměstnal od začátku ruské invaze v jejich zemi Magistrát města Brna. Bylo to například na tlumočení nebo výchovnou činnost. Řekla to Zdeňka Obalilová z tiskového oddělení magistrátu. Uprchlíci našli uplatnění i v městských firmách jako například Dopravní podnik města Brna, Starez-Sport nebo Veřejná zeleň města Brna.

Ústavní soud v Brně (ÚS) odmítl stížnost Alexeje Fadějeva, jenž si odpykává trest jednadvacet let ve vězení za účast v bojích na Ukrajině. Fadějev na Donbase bojoval na straně proruských separatistů. Poté, co jeho dovolání loni odmítl Nejvyšší soud, zůstala ústavní stížnost posledním mimořádným opravným prostředkem. Soudci ji považovali za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v internetové databázi.

Ukrajina nyní potřebuje i tanky nižší technologické úrovně, domnívá se Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Tanky samy o sobě však bitvu nevyhrávají, řekl Petráš. Na Ukrajinu kromě modernějších tanků ze Západu míří například i tanky typu Leopard 1, které Německo už 20 let nepoužívá.

Rusko na Ukrajině přeskupilo síly a snaží se využít momentu překvapení, domnívá se Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Očekávaná ruská ofenziva už podle něj začala.

Jihomoravský kraj chce poslat na Ukrajinu osmdesát elektrocentrál za 2,4 milionu korun. V zemi napadené ruskou armádou pomohou lidem při častých výpadcích dodávek elektřiny. O humanitární pomoci rozhodla krajská rada, pomoc musí ještě na únorovém jednání schválit zastupitelstvo, informoval kraj.

Státní zástupci v souvislosti se schvalováním ruské agrese na Ukrajině podle evidence Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) loni obžalovali nejméně šest lidí, z toho zatím v pěti případech soudy rozhodly o potrestání. Oznámil to mluvčí státního zastupitelství Petr Malý. Uvedl ale, že do evidence se může promítnout prodleva oproti reálnému stavu. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už loni v únoru upozornil, že veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska, mohou být posuzována jako trestný čin, za který hrozí až tříleté vězení.

Iniciativa Ukrajiny na bojišti se podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany snižuje, a to kvůli únavě vojsk a nedostatku zbraní a munice. Ukrajina v posledních měsících přešla v několika oblastech do protiofenzívy, ruskou armádu místy vytlačila o desítky kilometrů zpět.

Ruský historik Andrej Zubov známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Vědec na svém facebookovém profilu napsal, že hranice do Finska překročil „na poslední chvíli před jejich zavřením“ a že doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu.