V místě odpočinku panovnice Elišky Rejčky našli výzkumníci další hrobky. Potvrdili, že jedna patří druhovi panovnice Jindřichovi z Lipé. O tom, kdo leží v další, nově objevené hrobce, se experti zatím dohadují. Nález z kostela na Mendlově náměstí objasní další výzkumy v archivu.

Genetickou stopou lidí z doby ledové se zabývali vědci při evropském výzkumu. Součástí bádání byla také těla mužů ze slavného věstonického trojhrobu. Díky novým metodám získali experti kompletnější vzorky, které doplnily znalosti o evropském genetickém rodokmenu.

Brněnští vědci vyplňují horké letní dny rozsáhlým výzkumem. Zkoumají pohřebiště příslušníků křesťanské reformní společnosti, kteří jsou známí jako habáni. Na hřbitově v Přibicích na Brněnsku pracují už pátou sezónu. Letos zjišťují, jaké pochutiny okusily jazyky tehdejších členů komunity.

Byl podobný neandrtálcům, měl tmavou pleť, zánět v kostech a špatnou psychiku. Tak vykreslili člověka z doby kamenné vědci z Moravského zemského muzea v Brně. Po více než 130 letech od objevení paleolitického hrobu šamana na Francouzské ulici nechali vyrobit jeho figurínu. Antropologickou rekonstrukci návštěvníci uvidí v Pavilonu Anthropos od 19. srpna.

Tisíce let staré sídliště odhalili archeologové jižně od Oslavan na Brněnsku. V oblasti s dobrým výhledem do krajiny žili první rolníci, kteří se věnovali chovu dobytka, hospodaření na polích i chovu zvěře. Postupně se svou činností pronikli i do dalších krajů.

Téměř neporušenou kostru bojovníka i s jeho dvěma psy našli archeologové na Břeclavsku, kde u vodní nádrže Nové Mlýny zkoumají jedno z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století. V tiskové zprávě o nálezu informovala Pavla Růžičková z Archeologického ústavu Akademie věd. Uvedla, že mimořádná kvalita kosterních pozůstatků přispěje k bližšímu poznání genetické skladby langobardské populace, jejího zdravotního stavu nebo stravovacích zvyklostí.

Na brněnském Mendlově náměstí je v posledních měsících rušno. Veřejný prostor podstupuje rekonstrukci, což zaznamenali i archeologové, kteří se vydali do oblasti pátrat po nálezech. Zájem odborníků vzbudil například někdejší Svratecký náhon nebo bývalá plovárna. 

Jihomoravští archeologové se radují z dalších nálezů, které odkryli při zkoumání terénu v místě budoucí komunikace na Hodonínsku. V oblasti vzniká trasa Moravský Písek – Bzenec dálnice D55. Tamní archeologický výzkum přinesl již několik objevů. Mezi ty nejvýznamnější patří žárové hroby nebo pec.

Důvod k radosti mají odborníci z Ústavu archeologické památkové péče Brno, kteří si připsali na konto další významný objev. Tentokrát se badatelé vydali do oblasti spadající do katastrů Karlín a Hovorany na Hodonínsku, kde našli například pozůstatky větší osady prvních zemědělců na našem území.

Dva týdny už intenzivně zkoumají jihomoravští archeologové oblast na trase dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec na Hodonínsku. Nyní se pochlubili prvními objevy, které sahají až do doby kamenné. Mezi nálezy patří třeba pozůstatky tehdejšího osídlení nebo žárové hroby.