Výzkumníci našli na Starém Brně tajemnou pohřební komoru

Zkoumat klášter cisterciaček na Starém Brně začali odborníci ku příležitosti 700. výročí jeho založení. Za vznikem památky stála právě česká a polská panovnice Eliška Rejčka, která je pohřbená v kostele Panny Marie. Do výzkumu se dali experti z Muzea města Brna a Ústavu muzeologie a archeologie Masarykovy univerzity.

Našli čtyři anomálie

Kromě hrobu Elišky Rejčky našli za pomoci povrchového přístroje také dvě další hrobky a jednu prázdnou nedostavěnou. „Naprosto zřetelně se ve východní části chrámu objevily čtyři anomálie, které jsme interpretovali jako duté prostory,“ vysvětlili výzkumníci Ctibor Ostrý a Michal Vágner.

„V hlavní lodi jednoznačně identifikujeme hrob Elišky Rejčky. V jižní části se vyskytují dva další. Jeden z nich už nyní můžeme přiřknout Jindřichu z Lipé, Eliščinu druhovi, druhý je nedostavěný a prázdný,“ objasnil archeolog z Muzea města Brna Petr Vachůt.

Co nebo kdo se nachází ve čtvrté hrobce, zatím nikdo netuší. Dosud se nevědělo ani o její existenci. „Nevíme, co je vevnitř, ale dutina má stejnou prostorovou orientaci jako ostatní hroby. Zahajujeme detektivní pátrání v archivech, jestli se o hrobce ví, a jestli už ji někdy někdo zkoumal,“ sdělili výzkumníci.

Neexistovaly nákresy hrobek

Do hrobek Elišky a Jindřicha nahlédli experti již dříve. Eliščin hrob otevřeli naposledy v roce 1903, Jindřichův roku 1966. Do letošního průzkumu se s jistotou nevědělo ani to, zda hrobka v jižním křídle patří Jindřichovi z Lipé. „Odhalení hrobek nebylo až na akci z roku 1966 vůbec dokumentováno, nezůstaly nám žádné nákresy nebo plány,“ sdělil Vachůt. O hrobce Elišky Rejčky, jež zemřela roku 1335, pochyby nebyly. Důkazem je i dlaždice s písmenem E, která se ale nachází zhruba půl metru od samotného hrobu.