Před sto lety objevil Karel Absolon jeden z nejcennějších archeologických předmětů světa, Věstonickou venuši. Moravské zemské muzeum k výročí chystá různé akce, originální sošku také vystaví na otočném stojánku. Vzácný nález je s Brnem úzce spojený, za války byl podle legend ukrytý v Biskupském dvoře.

Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli nečekaně archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.

Třetí říjnový víkend zůstane sluníčko schované za mraky. V oba dny teploty vyšplhají k patnácti stupňům. Brněnská Drbna přináší pravidelnou várku tipů, jak volné dny strávit. Na malé i velké vynálezce v Brně čeká celosvětová přehlídka kreativity, tvořivosti a inovací. Nadšenci do starých aut si na brněnském výstavišti užijí burzu a výstavu veteránů. Na fanoušky pravěku a archeologie čeká v Moravském zemském muzeu speciální prohlídka. V brněnském centru VIDA! se děti i dospělí přiučí o první pomoci a vyzkouší si různé zdravotní úkony.

Archeologové letos opět zkoumali Kateřinskou jeskyni v Moravském krasu, kde tentokrát objevili tři ozdoby z ulity zubovce dunajského, datované do období pozdního paleolitu až středního neolitu. Tyto nálezy doplňují předchozí objevy kreseb starých přes sedm tisíc let. Také nalezli další důkazy o středověké penězokazecké dílně.

Muzeum města Brna odhalilo v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Medlově náměstí doposud nezdokumentovanou hrobku, pravděpodobně z šestnáctého století. Zděná krypta byla na stejné ose jako hrobka královny Elišky Rejčky nebo Jindřicha z Lipé. Právě ostatky šlechtice Jindřicha odborníci v rámci výzkumu studují také.

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikro CT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM), které o tom informovalo na facebooku a webu. V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Osmnáct metrů dlouhá a pět tun vážící replika římské veslice, kterou podle archeologických nálezů vyrobili odborníci z německé Erlangensko-Norimberské univerzity, zakotvila ve Velké laguně Kempu Merkur v Pasohlávkách na Brněnsku u nádrže Nové Mlýny. Je součástí letního programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které zde provozuje Archeologický ústav AV ČR, Brno.

Jihomoravská policie každoročně prověřuje kolem deseti nálezů lidských kosterních pozůstatků. Tento týden na podnět stavbařů vyjížděla ke dvěma, ani v jednom případě však nešlo o výsledek trestné činnosti. Jeden hrob pocházel z období Velké Moravy, další ostatky patřily vojákovi z druhé světové války. Novinářům to dnes oznámila policejní mluvčí Petra Ledabylová.

Pravěký hrob asi šestiletého dítěte našli při letošním školním výzkumu v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku studenti archeologie z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Novinářům to řekl vedoucí výzkumu Peter Tóth.

Hrnčířský výrobní odpad, který dokazuje blízkost hrnčířské dílny, našli archeologové při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí teplovodní sítě u Mendlova náměstí v Brně. Nález je poměrně vzácný, archeologové v Brně zatím mnoho dokladů hrnčířské výroby nenašli, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno.