Archeologové našli v jeskyni na jižní Moravě ozdoby z ulity plže. Jsou staré až dvanáct tisíc let

Ozdoby z ulit

Archeologové letos opět zkoumali Kateřinskou jeskyni v Moravském krasu. Výzkumy na místě běží od roku 2017 a přinesly mnoho důležitých objevů. Těmi letošními byly tři ozdoby, konkrétně ulity plže zubovce dunajského s vybroušeným otvorem. Podle archeologů zapadají do období pozdního paleolitu až středního neolitu, tedy do rozmezí před dvanácti až šesti tisíci lety.

„Nález by tak mohl korespondovat nejen s dřívějšími nálezy v portálu jeskyně, ale také s dříve nalezenými pravěkým kresbami,“ řekl novinářům Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky. Jeskyně se stala významnou právě díky objevu nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v Česku, jejichž stáří je až sedm tisíc a dvě stě let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby.

„K dnešnímu dni je tak známo celkem patnáct pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum ve vnitřních částech jeskyně poblíž zjištěných pravěkých kreseb,“ vysvětlil Zajíček.

Sondy na třech místech

Už při první části nového výzkumu Ledové a bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velkého množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně byla ve středověku, buď na konci čtrnáctého nebo v průběhu patnáctého století, tajná penězokazecká dílna.

Při dvoutýdenním výzkumu letos v srpnu archeologové umístili sondy na tři místa.  Stejně jako loni a předloni se jedna z nich nacházela v chodbě bezejmenné, letos nově u útvaru zvaného Mozek a ve výklenku za Netopýřím jezírkem. „V bezejmenné chodbě byly nalezeny další střížky z penězokazecké dílny, štípaná industrie a pravěké a středověké keramické střepy,“ popsal Zajíček.