Muzeum v Brně vystavilo venuši spolu s hlavou Kelta a meteority

Putovní výstava Unikáty zemských muzeí je součástí projektu Strážci paměti, který připomíná 200. výročí založení sbírek v Praze, Opavě a Brně. Dietrichsteinský palác je poslední zastávkou expozice, kterou si například v Opavě za tři týdny prohlédlo 11.000 lidí.

Věstonická venuše možná návštěvníky překvapí tím, jak je drobná. Měří jen 11 centimetrů a tvoří ji dvě části. Soška stará až 30.000 let leží v původní etuji, zhotovené brzy po jejím vyzdvihnutí ze země v roce 1925. V říjnu se vrátí do depozitáře. "Je jasné, že to bude na dlouhou dobu naposledy, kdy veřejnost dostane příležitost ji spatřit. Vedou nás k tomu zejména ohledy na stav venuše," uvedl ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.

O účelu venuše vedou odborníci spory. Jednou z možností je to, že vznikla jako amulet pro ženy při těhotenství či porodu. Jde spíše o vyjádření dobového ideálu, nikoliv zachycení konkrétní ženy. "Tučnost je svým způsobem ideál blahobytu, ale nemusí to platit generálně, protože jsou i štíhlé venuše," podotkl kurátor Martin Oliva.

Venuše zaujímá čestné místo uprostřed expozice. Po její pravé ruce najdou návštěvníci plastiku hlavy ze sbírek Národního muzea v Praze. Keltové ji zhotovili před více než 2000 lety z opuky. Svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi podobnými sochami vytvořenými mimo oblast antických civilizací.

Posledním exponátem je soubor meteoritů z pohřebiště starého asi 18.000 let. Pravěcí lidé meteority patrně sesbírali a obložili jimi ohniště. V roce 1925 je pak v Kylešovicích objevili dělníci při těžbě hlíny.

Slezské zemské muzeum, Moravské zemské muzeum a Národní muzeum oslaví 200. výročí během pěti let, nejstarší je muzeum v Opavě, které si jubileum připomíná letos. Moravské zemské muzeum čekají oslavy v roce 2017. Národní muzeum vzniklo o rok později.

Zdroj ČTK