Brněnští Romové chtějí znovu otevřít případ smrti muže u Pryglu

„Jak to může skončit u soudu prvního stupně a brát se to za hotové?“

„Konzultujeme to s právním expertem. Podle nás jsou stále ve hře kroky, kterými lze dosáhnout obnovy procesu. Upozornit na nějaké procesní věci," řekl Ščuka. Uvedl, že před verdiktem se hovořilo o tom, že se dá odvolat. „Státní zástupce se neodvolal a následně dal vyjádření, že šlo o komplikovanou právní otázku institutu nutné obrany. Už to upozorňuje na objektivní důvod proto, aby došlo minimálně k přezkumnému řízení. Pokud je to tak delikátní věc, tak jak to může skončit u soudu prvního stupně a brát se to za hotové?" řekl Ščuka.

Právní expert má nyní podle něj říct, jestli ta možnost zde je, nebo se už zmeškala zákonná lhůta a nedá se s tím nic dělat. V případě, že budou možné další právní kroky, romská komunita podle Ščuky zvažuje i to, že by se případně i podílela na nákladech na obnovu řízení.

Sedmatřicetiletý muž původem z Ukrajiny poblíž tramvajové zastávky nožem po konfliktu zranil tři lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel. Zabitým byl mladý Rom. Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z loňského 10. června také vyvolala v Brně nepokoje.

Podle soudu nešlo o trestný čin, ale o nutnou obranu

Státní zastupitelství postavilo Ukrajince před soud pro vraždu se sazbou až 18 let vězení, žalobce ale čin nakonec překvalifikoval a muži navrhl trest kolem pěti let vězení za zabití a ublížení na zdraví. Krajský soud v Brně ve věci vyhlásil rozhodnutí letos 22. března, podle rozsudku nešlo o trestný čin, ale o nutnou obranu.

Před budovou soudu po vyhlášení rozhodnutí několik nespokojených Romů vyjádřilo nesouhlas s rozhodnutím. Měli zalepená ústa s nápisy: „Umlčeli nás!! Na lidských životech záleží". Mezi Romy tehdy byl i Ščuka, který řekl, že je rozsudek pro něj velkým zklamáním. „Není poprvé, kdy nepadl v případě, kdy obětí je někdo z romské komunity, adekvátní trest. A tady se to opět prokázalo. Ta nedůvěra v justici ze strany romské komunity je prostě oprávněná," řekl.

Zprošťující rozsudek později nabyl právní moci, žalobce se neodvolal. Krajské státní zastupitelství uvedlo, že podání opravného prostředku nebylo důvodné. „V dané věci byla obžaloba podána v pochybnostech, nikoliv zda se skutek stal a dopustil se ho obžalovaný, ale o právním posouzení činu obžalovaného. Byl shromážděn dostatek důkazů, coby podklad pro důkazní řízení, jehož těžiště, podle zásady přímosti a ústnosti, je v řízení před soudem," uvedl tehdy mluvčí zastupitelství Hynek Olma. Závěr soudu, byť nekoresponduje se závěrečným návrhem státního zástupce, lze podle něj akceptovat.